Zetor jezdí po polích už 75 let. Sedl si do něj i Gagarin nebo Che Guevara

Tradiční značka české zemědělské techniky Zetor slaví 75 let. Práce na prvních strojích začaly hned po válce. Společnost od počátku své existence vyrobila 1,3 milionu traktorů. Většinu exportovala do více než 130 zemí světa. Překonala ekonomické problémy na přelomu tisíciletí, hromadné propouštění před dvěma lety i poslední pandemický rok.

Brněnská Zbrojovka měla v roce 1945 za úkol vyrobit traktor pro Československo. V 70. letech pak přišlo rozhodnutí, že se tato zemědělská technika bude vyrábět pouze v Brně. V roce 2002 se vlastníkem se stal HTC Holding a značku tak zachránil před bankrotem.

Brněnským stříbrem je tak Zetor už 75 let. Celý profesní život se mu věnoval Miloš Šubr, do firmy nastoupil v roce 1978. „Okolo traktorů jsem vyrůstal už jako malý kluk,“ řekl. Už tehdy s jejich výrobou pomáhal. „Testujete nové stroje, co spadnou z linky, seřizujete je,“ vysvětlil.

Jako první se v roce 1946 vyráběl model 25, který měl nízkou hmotnost. Postupně přibyly kabiny, bezpečnost a stroje nabyly větších rozměrů. Do výroby se přijely podívat i některé známé osobnosti. Zetory si prohlédl třeba Jurij Gagarin a Che Guevara. 

Ernesto Che Guevara na Zetoru v Brně v říjnu 1960
Zdroj: Emil Bican/ČTK

I výrobu traktorů postihla pandemie

Možnost přesvědčit se o vývoji traktorů v čase obvykle nabízí Zetor Galerry, teď je však kvůli pandemii nepřístupná. Všechny plánované oslavy a akce se tak přesouvají do on-line prostředí nebo se odkládají.

„Pro mě je to hrdost, závazek. Cením si toho, že tu můžu pracovat. Je to spousta generací, velké množství lidí, kteří se podíleli na té tvorbě. Vyplatí se zastavit, dostatečně to oslavit,“ popsal výkonný ředitel Zetor Tractors Marián Lipovský.

Oslavovat bude i víc než jen výročí firmy. I tady zanechala pandemie rány, na jaře se výroba prakticky zastavila, postihlo to i diskutovanou zakázku do Ruska. Teď už se situace na trzích zase pomalu zlepšuje a v Zetoru věří v nové zakázky. S novým logem, stránkami a snad i výstavou věnovanými právě výročí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...