Záchranáři vyjíždějí k extrémnímu množství případů. Roste únava zdravotníků i agresivita pacientů

Nahrávám video

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Například záchranáři v Jihomoravském kraji vyjíždějí v těchto dnech ke zhruba čtyřem stovkám případů denně. Obvyklý počet přitom býval 250 až 270 událostí.

„Byli jsme rádi, že jsme se po dlouhé době během víkendu dostali pod hranici 300, a doufali jsme, že bude lépe. Bohužel pondělí ukázalo pravý opak, operační středisko přijalo rekordních 779 hovorů a výjezdové týmy realizovaly celkem 383 akcí, ve 131 případech byl důvodem covid. Tato čísla jsou nejvyšší za celou dobu existence naší organizace,“ uvedla v pondělí mluvčí záchranářů Michaela Bothová.

Podle ředitelky Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hany Albrechtové je situace za poslední měsíc velmi náročná. „Zdravotníci skutečně stráví mnohdy celý den v sanitce,“ popsala. „Výjezdová skupina si ráno vezme sanitku, ihned opouští základnu a odjíždí. Pokud se vrátí, tak je to až za několik hodin. Nemají čas se najíst, nemají čas se napít. Nemají čas na odpočinek. Je to opravdu velmi náročné,“ doplnila Bothová.

Nahrávám video

Od nervozity je k agresivitě jen krůček. Na záchranáře už pacient i zaútočil

Třetinu případů podle Albrechtové tvoří pacienti s obtížemi spojenými s covidem-19. „Pro posádku, pokud je plně oblečená v ochranných prostředcích, se štítem, v obleku, s respirátorem, je celá péče o pacienta složitější. Je tam samozřejmě diskomfort a není to pro ně jednoduché,“ uvedla Albrechtová.

Únava z pandemie a frustrace ve společnosti se podle ní promítají i do chování některých pacientů. „Pokud se například slušně zeptáme, jestli pacient je očkovaný, nebo proč není očkovaný, nebo proč nemá roušku nebo respirátor, tak si to občas opravdu velmi nevybíravě schytáme,“ přiblížila Albrechtová. 

„Zvyšuje se nervozita, a to už volajících na operační středisko. A ta potom má už jen krůček k agresivitě. Stává se nám, že nám pacienti nadávají, vyhrožují, a dokonce jsme zaznamenali i fyzické napadení tří členů naší posádky,“ popsala Bothová.

Albrechtová poznamenala, že v poslední době navíc přibývá zásahů k agresivním lidem pod vlivem návykových látek. Útočné chování však není pravidlem, upozorňuje. „Jsou i pacienti, kteří nám poděkují a jsou velmi vděční za to, že jim přijedeme pomoct a potom třeba napíšou i hezký dopis,“ uvedla ředitelka.

Zvažte, kdy záchranku opravu potřebujete, žádají zdravotníci

Problémem je často také najít pro pacienty v nemocnicích volná lůžka. „Umísťování pacientů do přeplněných nemocnic je i přes snahu zdravotnických zařízení stále náročnější a vyžaduje spoustu úsilí,“ uvedla v pondělí Bothová. Stoupá i počet překládání pacientů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními z důvodu mnohdy vyčerpané kapacity.

Jihomoravská záchranka proto v posledních dnech apelovala, aby lidé zvážili, zda v některých situacích opravdu potřebují zavolat sanitku. „Apel jsme vydali, protože jsme se skutečně dostávali do situace, kdy jsme museli mezi deseti volajícími vybírat prioritu, ke komu pojedeme, protože nebyly volné prostředky,“ popsala Albrechtová.

Uznává však, že pro laika je často obtížné poznat, kdy je stav natolik závažný, že vyžaduje péči záchranářů. „Minimálně dispečer poradí v případě, že jeho zdravotní potíže nejsou závažné, co má dělat. Jestli se má obrátit na obvodního lékaře, nebo zda si může třeba dojet vlastním vozem,“ uvedla Albrechtová. Právě v případech, kdy člověka v obtížích mohou blízcí do nemocnice dovézt vlastním autem, uleví záchranářům, zakončila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...