V jasných barvách. Před 80 lety odešel malíř Joža Uprka

Lid, přírodu a tradice Slovácka celý život zachycoval na svých obrazech malíř Joža Uprka. Novodobý realista a impresionista tak zachoval autentickou podobu venkova pro další generace. Umělec ceněný doma i v zahraničí zemřel před 80 lety.

Do malebného kraje Moravského Slovácka se Joža Uprka narodil 26. října 1861. Ani jeho otec, ač rolník, se nebál vzít do ruky štětec. Figurální výjevy zachycoval na stěnách domu, maloval i na sklo. Joža i jeho mladší bratr Franta, který se později stal sochařem, po něm nadání zdědili.

Vesnické prostředí, jehož chod v té době ještě řídily tradice a zvyky, přilnulo malíři k srdci. Na jeho obrazech se proto kromě přírody objevují lidé při práci nebo při slavnostech, často v krojích sytých barev. Právě díky osobitému propojení barvy a světla se jako jeden z prvních českých malířů přihlásil k estetice impresionismu. Barevná skvrna, která jeho obrazům dodává lehkost a průzračnost, je pro jeho dílo typická.

Na Slovácku v Hroznové Lhotě se natrvalo usadil po studiích v Praze a Mnichově. V domě s ateliérem se často setkával s dalšími významnými umělci, třeba bratři Mrštíky nebo architektem Dušanem Jurkovičem. Zavítal za ním ale i francouzský sochař August Rodin.

Pouť u Sv. Antonínka
Zdroj: Moravská galerie v Brně

Z Francie na Slovácko

Ostatně Francie na Uprku měla velký vliv. Za peníze za nástěnnou malbu na uherskohradišťské radnici se vydal do Paříže, což jeho malířské uvažování výrazně proměnilo. Roky po návratu se také řadí mezi jeho nejplodnější. Z Francie také přišlo velké mezinárodní uznání, za obraz Pouť u Sv. Antonínka získal cenu Mention honorable.

Z Hroznové Lhoty Joža Uprka odešel na ve dvacátých letech na Slovensko, i tam se zajímal hlavně o folklor. Stal se dokonce i předsedou Spolku slovenských výtvarných umělců. Na Slovácko se kvůli vážné nemoci vrátil v roce 1937. Podlehl jí o tři roky později. Jeden z nejvýraznějších českých malířů leží na hřbitově v rodném Kněždubu, ve kterém stále žijí lidové tradice a místní s hrdostí oblékají zdobené kroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...