Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Nahrávám video

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.

Na březích Novomlýnských nádrží měly vyrůst luxusní čínské lázně. Na hotel, lázeňský dům i apartmány se už připravila například čistírna odpadních vod v Pasohlávkách – obec za 108 milionů korun navýšila její kapacitu. Zatím ale zůstává nevyužitá.

„Mrzí nás to. Vzhledem k tomu, že jsme se zavázali tuto infrastrukturu připravit, ji momentálně financujeme ze svého rozpočtu, přestože jsme měli příslib, že nám na ni RiseSun přispěje,“ vysvětlila starostka Pasohlávek Martina Dominová (nestr.).

Prázdno je i kolem cest vybudovaných za krajské peníze. Vedou přes pole, které dosud obdělává místní zemědělec a letos na něm zřejmě opět zaseje.

Společnost RiseSun získala pozemky v lednu 2019 za 380 milionů korun. Kupní smlouvu tehdy podepsali zástupci firmy Thermal Pasohlávky, tedy předchůdce dnešní krajské společnosti Jihomoravská zdravotní, a generální ředitel RiseSun Sü Ťie.

Jediný zástupce firmy nereaguje

Z dodatku smlouvy plyne, že kupující je povinen do osmi let od jejího uzavření předložit pravomocný kolaudační souhlas nebo pravomocné rozhodnutí o kolaudaci, případně jiné pravomocné rozhodnutí povolující užívání lázní. Pokud se tak nestane, musí zaplatit pokutu, která může činit až sto milionů korun.

Stavební povolení firma získala v létě 2024, od té doby se ale práce nepohnuly. Lázně by přitom podle původních plánů měly být hotové už za rok.

„Pokud společnost RiseSun nedodrží své smluvní povinnosti, Jihomoravská zdravotní, a. s., uplatní ustanovení kupní smlouvy a bude požadovat zaplacení smluvní sankce,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Martina Žídková. Kraj má podle ní informace, že společnost hledá investora. O tom, že by chtěla pozemky prodat, informace nemá. Na webových stránkách firmy nejsou o projektu žádné podrobnosti.

Podle informací České televize zůstal firmě v Česku jediný zástupce, Edward Xu. Spojit se s ním se ale delší dobu nedaří ani starostce Pasohlávek – na e-maily ani SMS neodpověděl ani České televizi.

Lázeňský projekt se řeší už více než deset let

O rozvoj lázeňství na jižní Moravě se čínské firmy začaly zajímat už v roce 2012. O tři roky později podepsal tehdejší hejtman Michal Hašek (tehdy ČSSD) memorandum s guvernérem provincie Che-pej o spolupráci na projektu lázní. Nové vedení kraje v čele s hnutím ANO poté zvažovalo dvě varianty – vznik společného podniku s následnou výstavbou, nebo přímý prodej pozemků investorovi. Nakonec dostala přednost druhá možnost.

Prodej schválili krajští zastupitelé v prosinci 2018. Pro bylo 52 zastupitelů, mezi nimi například dnešní náměstek hejtmana Jiří Crha (ODS). Proti nebyl nikdo a pět opozičních lidovců včetně současného hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) se zdrželo hlasování.

„S navrženým postupem prodeje jsem nesouhlasil, protože se pozemky prodávaly jako jeden celek. Byl jsem přesvědčen, že jejich rozdělení a prodej po částech by byl efektivnější a umožnil by postupný rozvoj území, na kterém se mohlo stavět,“ uvedl Grolich. To, že se na pozemcích dosud nezačalo stavět, podle něj není odpovědností kraje ani současného vedení, ale investora.

Sanatorium Pálava se chystá na otevření

Sousední krajské Sanatorium Pálava v Pasohlávkách je naopak už dokončené, nyní se kontrolují vady a nedodělky. „Vše má být hotové tak, aby bylo možné zařízení předat provozovateli 24. února,“ informovala Žídková. Provozovatelem bude krajská společnost Jihomoravská zdravotní. Hejtman Grolich uvedl, že v plánu je zahájit provoz letos v létě.

Rehabilitační ústav bude mít 180 lůžek a mířit do něj mají lidé po těžkých úrazech či onemocněních, zejména v oborech neurologie, neurochirurgie, traumatologie a ortopedie. Klíčové bude zajistit dostatek zaměstnanců – lékařů a dalších specialistů, jako jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti, psychologové, logopedi, všeobecné i praktické sestry, nutriční terapeuti, maséři ve zdravotnictví nebo sanitáři. K zajištění chodu zařízení jsou ale potřeba i další nezdravotničtí zaměstnanci.

„V současné době probíhá aktualizace našich kariérních stránek a spouštění nových. Portfolio nabízených pracovních příležitostí se významně rozšířilo a změnilo,“ uvedla mluvčí Jihomoravské zdravotní Silvie Fialová. Uchazeči už nyní mohou na webu najít devět poptávaných zdravotnických pozic a čtyři nezdravotnické.

Kromě personálního zajištění je potřeba sanatorium do léta také kompletně vybavit. Zaměstnanci se po převzetí budovy musí seznámit s obsluhou všech technologií. Kraj za stavbu zařízení zaplatil zhruba 800 milionů korun, s výstavbou začal před dvěma lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...