Šlapanice se zbaví zdroje škodlivin. Začaly práce na demolici průmyslového areálu

V areálu bývalého šlapanického cukrovaru začaly přípravné práce na jeho demolici a sanaci. Po více než padesáti letech se tak město zbaví zdroje znečištění, dehtu, fenolu a dalších rakovinotvorných látek, které jsou pod původními budovami a stále mohou pronikat do okolí.

Historie průmyslového srdce Šlapanic, bývalého cukrovaru, se píše už 150 let. Vchodovou bránou do něj kdysi přicházeli i bratři pradědečka místního kronikáře. „Jeden bratr byl strojním zámečníkem, měl na starosti hodiny, které byly na jedné budově. V roce 1935 je koupila obec Bedřichovice a dodneška tam zdobí kapličku,“ přiblížil kronikář Josef Kopecký.

Sám si z mládí pamatuje až další firmy, které v areálu přibývaly, třeba papírny nebo společnost ICEC. Podobné vzpomínky pamětníků se před nedávnem rozhodl zvěčnit v knize. „Není tam zpracovaná historie jenom cukrovaru, ale i jeho nástupců, jako byla firma Schottola a Dehtochema,“ dodal.

Právě ty se na osudu areálu podepsaly nejvíc. V továrnách se od 30. let minulého století vyráběly dehtové lepenky. Kvůli nim zůstanou některé budovy už jen na fotkách. „Během demolice půjde dolů střední část areálu. Pod těmito budovami je největší zdroj znečištění, který se bude odtěžovat,“ vysvětlila starostka Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).

Nebezpečné látky prosákly do podzemí

Laguna jedovatého dehtu a fenolu se utvořila v původních jímkách na praní řepy. Černá mazlavá tekutina pak pronikala do říčky i podzemních vod u domů v okolí. Na povrchu ji teď připomínají jen kontrolní vrty, v následujících měsících ale naplní připravené barely. Demolice a sanace začnou během listopadu.

V současné době sídlí v areálu zhruba čtyřicítka firem, s některými z nich město ukončilo nájemní smlouvu, většina z nich ale zůstane aktivní i při sanačních pracích.

Práce mají stát 160 milionů korun, 26 milionů půjde z rozpočtu Šlapanic. O tom, co najdou pod proslulým komínem lidé v budoucnu, rozhodne příští rok architektonická soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...