Radikálním zástupcům demokracie ustupovat nebudu, řekl nový ombudsman Stanislav Křeček

Nahrávám video

Stanislav Křeček převzal ve čtvrtek vedení úřadu veřejného ochránce práv od své přechůdkyně Anny Šabatové. Před budovou na něj ráno čekali odpůrci, kteří se mu pokusili zablokovat vstup do úřadu, nesouhlasili totiž s výroky Křečka třeba o tom, že ombudsman věnuje příliš mnoho pozornosti diskriminaci. O nástupu do funkce, postojích a plánovaných změnách s ním vedl rozhovor Daniel Takáč.

Jak vnímáte vaše uvítání před úřadem?

Jsem tím překvapen a trošku zmaten, z jakého důvodu se to všechno děje. Veřejný ochránce práv přece nevydává žádné rozhodnutí, byl zvolen parlamentem, který vyšel ze svobodných voleb. Dneska blokujeme ombudsmana, zítra blokujeme sněmovnu, pozítří třeba Pražský hrad a prezidenta. Do úřadu jsem se mohl dostat jiným způsobem, třeba přes garáže, ale nemyslím si, že se má takovému jednání ustupovat. Neustupovat lidem, kteří se tímto způsobem chovají.

Není právě právo na protest jedním z těch, které je třeba bránit?

Bezpochyby. Je samozřejmě zcela v pořádku protestovat. Něco jiného je ale protestovat, vyjadřovat názor, něco jiného zasahovat do života. Můžu protestovat proti zákonu, ale nemůžu zakázat soudům, aby ho vynesly. Pokud mi někdo brání v přístupu, tak už to není protest, ale už je to zásah do politiky. To může být vyjádřeno ve volbách, ale ne tím, že já sám se budu takto chovat. Byli tu i lidé, kteří si naopak přáli, abych nastoupil, takže komu bude vyhověno?

Ano, síly byly před úřadem ombudsmana zhruba vyrovnány. Doprovázela vás policie, promluvil jste se svými odpůrci?

Oslovil jsem je s tím, že se nedomnívám, že je to demokratické, nazval jsem je radikálními zástupci demokracie. Jsem připraven s kýmkoliv kdykoliv o těchto věcech mluvit a těchto rozhovorů byla v poslední době celá řada. Na druhé straně to přilákalo pozornost k úřadu ombudsmana, která nebyla velká. Dnes už každý ví, kdo je ombudsman a co má dělat. Budeme doufat, že se to obrátí v pozitivní smysl.

Diskriminaci na úřadu řeší příliš mnoho právníků

Pořád platí váš postoj, který jsem zaznamenal například 12. února v ČTK, že veřejný ochránce práv by se neměl zabývat diskriminací, kterou by měly řešit soudy?

Stanislav Křeček
Zdroj: ČT24

Tak to rozhodně řečeno nebylo, zabývat se diskriminací máme uloženo zákonem. Děláme průzkumy, to nám všechno ukládá zákon. Jde o to, jakou část a v jakém rozsahu. Pokud se na nás lidé obrátí, a je to malé procento lidí, tak to samozřejmě řešíme. Rozhodně se diskriminací zabýváme, jde o to, zda to není hlavní činnost úřadu převažující rámec, který občané potřebují.

Doteď to tak bylo? Statistiky o tom nevypovídají. Největší počet podnětů se týká sociálních věcí a stavebních záležitostí, diskriminace je až na devátém místě. Úřad se tomu ani tak věnovat nemůže, když takový nápor není.

Kdyby to tak bylo, bylo by to bezvadné. Ale na tom odboru je zaměstnáno nejvíc právníků, to mě zaráží.

Lze to vyjádřit počtem právníků? Nejsou tyto záležitosti komplikovanější než jiné?

Ne, rozhodně nejsou. Většina právníků nevyřizovala podněty, ale zabývala se průzkumy a tak dále. To musím samozřejmě reálně zvážit. Tuto oblast jsem neměl na starosti, měl jsem ji za minulého ochránce, za paní Šabatové nikoliv, musím se s ní seznámit. Ale aby tam bylo 17 právníků, a tam, kde je detence, kde se zajímáme o život lidí, kteří jsou omezení na svobodě, jich bylo třeba jen 14, se mi nezdá vyrovnané.

Velké změny nechystám

Jak tedy úřad hodláte změnit?

Žádné velké změny nebudou, půjde o drobnosti, třeba v sekretariátu, půjde o mé nejbližší spolupracovníky, ale to jsou detaily, které přicházejí s každým vedoucím pracovníkem. Úřad byl veden profesionálně, jsou tu vynikající právníci, v tomto smyslu tedy nedojde k žádným radikálním změnám.

Když tedy říkáte, že úřad pracoval profesionálně a kvalitně, že do této doby byl veden dobře, je potřeba ho kritizovat?

Kritizovat musíme rozsah výstupů. Co sdělujete společnosti, jakou mají lidé představu o činnosti a samozřejmě jak si lidé všímají, čemu je na úřadu dána větší pozornost. Já bych chtěl pozornost obrátit spíš na část, se kterou se na nás občané obracejí, než na tu činnost, která nás zajímá, kterou děláme navenek. To je určitý posun, ale nemyslím, že bude nějak významný. Budeme vyřizovat podněty tak jako dosud, stejně profesionálně, jako jsme to činili.

Vybrané pravomoci ombudsmana
Zdroj: ČT24

Neočekává se od ombudsmana, že v oblastech, které jsou mu zákonem dané, má být aktivní? Že by se nemělo čekat, až někdo přijde s konkrétním problémem, který se mu stal?

Úřad byl založen přesně na to, co zmiňujete, aby napravoval činnost vybraných státních úřadů. Ombudsman není místem, které by řešilo problémy celé společnosti. Je to věc volených zástupců, výkonné moci. My jen upozorňujeme na problémy, které nám lidé sdělí. K tomu byl úřad zřízen.

Součástí moci jsem nebyl

Další část kritiky, která na vás míří, spočívá v tom, že jste v pozici, kdy máte občany bránit před státem, před mocí. Vy jste ale léta součástí této moci byl. Je to třeba výhrada někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu paní Brožové.

Nebyl jsem součástí moci, já jsem byl zvolen. Byl jsem advokát, hájil jsem lidi, založil jsem neziskovku. Byl jsem poslancem, ale poslanec není část výkonné moci, poslanec je zákonodárce, který upravuje zákony. Součást výkonné moci jsem rozhodně nikdy nebyl a řešení právnických problémů je něco zcela jiného.

Zákonodárná moc je jedna z mocí ve státu. V tomto smyslu jste součástí moci byl.

Ano, ale i parlament vystupuje proti veřejné moci, upravuje její činnost. Pokud jsem upravoval veřejnou činnost z moci zákonodárné, tak to jistě bylo ku prospěchu občanů. Alespoň jsem o tom přesvědčen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...