Protáhli se mezi skalami. Před 110 lety se do Punkevních jeskyní dostala Absolonova výprava

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Do Punkevních jeskyní vedou dva vchody, které jsou nad sebou. Dole dnes vítá návštěvníky nový a moderní. Nenápadným otvorem nahoře ve skále se v roce 1909 dostala do Punkevních jeskyní po letech pátrání výzkumná skupina profesora Karla Absolona.

„Je to vyústění té objevné cesty. Prošli z takové jeskyňky na úpatí skal v Pustém žlebu po překonání malé propasti. Pracovali velice rychle, objevný postup trval pouze tři dny, jeden a půl víkendu. Vyházeli suť, kameny z malé jeskyňky a pronikli při stropu jeskyně do předního dómu,“ vysvětlil vedoucí Správy jeskyní České republiky v Blansku Jiří Hebelka.

V prostorách tehdy jeskyňáři našli několik krápníkových celků. Podle vzhledu jim dali jména, která používají průvodci dodnes, k vidění jsou tak útvary jako Hrad na skále nebo Sovy.

Hned o rok později se výzkumná skupina dostala skrz úzkou chodbu do další části jeskyně. „Pokračovali do spodních partií, kde se dostali do takových úzkých blátivých chodbiček,“ popsal Hebelka. Tam jejich objevná trasa skončila.

Za 110 let 35 milionů návštěvníků

Silné skalní stěny museli dobývat jiným způsobem, ze dna propasti Macochy. Dělníci slézali dolů po žebříku a zvenku pracovali jak na přístupu do zadní části jeskyně, tak na zprovoznění plavby po Punkvě v další části jeskynního labyrintu.

Návštěvní okruh v dnešní podobě byl dokončen v roce 1979. „Roční návštěvnost se nyní pohybuje okolo 220 tisíc,“ dodal Hebelka. Celkově prošlo podzemím od doby, kdy jeskyni Karel Absolon se svojí skupinou objevil, zhruba 35 milionů turistů z celého světa.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na jeho území se nachází přes 1100 jeskyní, veřejnosti je přístupných pouze pět. Největší zájem je právě o ty Punkevní. Naposledy se veřejnost dostala v roce 2008 do jeskyně Výpustek. Největší zpřístupněné jeskyně v České republice jsou Sloupsko-šošůvské, které stojí na okraji obce Sloup také v Moravském krasu.

V roce 1956 ochranáři kras prohlásili za chráněnou krajinnou oblast. Proto je v oblasti mimo jiné zakázáno jezdit auty mimo veřejné komunikace, rozdělávat oheň a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Lidé taky nesmí do jeskyní vodit zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...