Zkamenělé trilobity, pozůstatky hlubinných ryb, zub obřího žraloka i spodní čelist velryby si prohlédnou návštěvníci Dietrichsteinského paláce v Brně. Moravské zemské muzeum modernizovalo a rozšířilo expozici Zaniklý život Moravy. Většina zkamenělin, až na výjimky typu dinosauřích vajec, pochází z moravských nalezišť, podle odborníků mimořádně pestrých a významných.
Muzeum využilo modernější technologie, ale hlavně zdvojnásobilo počet exponátů. Téměř polovina zkamenělin je z prvohor. „Důraz jsme kladli převážně na zkameněliny devonu Moravského krasu a brněnské dominanty – vrchu Hády, ze které byly nově získány unikátní nálezy devonských korýšů či hlavonožců,“ uvedl jeden z kurátorů Jakub Březina.
Další kurátorka Gabriela Calábková upozornila třeba na moravské nálezy trilobitů a detailní otisky rostlin a živočichů zachycené při těžbě pokrývačských břidlic v Nízkém Jeseníku v 19. století. Díky tehdejší ruční těžbě se otisky zachovaly celistvé.
Kromě mořských živočichů spatří návštěvníci i suchozemský život
V expozici přibyly také novější nálezy krytolebců, ryb a sladkovodních žraloků z permu Boskovické brázdy. Rozmanitost života v druhohorách dokládají nálezy mořských amonitů, měkkýšů, korálů či ježovek z nalezišť jako Štramberk a Cetechovice. Přibyly také zuby mořských ještěrů z Hádů.
„Třetihory byly doplněny o dlouholeté sběry paleogenních hlubinných ryb a žraloků, jejichž vynikající zachování umožňuje návštěvníkům spatřit například i světelné orgány představující nejstarší doklady bioluminiscence,“ uvedla vedoucí geologicko-paleontologického oddělení Růžena Gregorová.
Expozice přibližuje také třetihorní život na souši. Dominantou je spodní čelist deinotéria, což je vyhynulý chobotnatec, vzdálený příbuzný mamutů a slonů. Desítky let byla ukryta v depozitáři. Zachovaly se i další části kostry.
