Většina událostí spojených s Janem Palachem se před 50 lety sice odehrála v Praze, jeho čin si nicméně připomínají lidé napříč celou republikou. Od úterý například výstavou ve Vyškově. V Brně, kde se pietní akt uskuteční ve středu, na Palachovo upálení upomíná plastika nebo název náměstí.
Rok 1969 a akce brněnských studentů Vysokého učení technického. Z náměstí Svobody vybíhali štafetou do Prahy na pohřeb Jana Palacha. „Zprávy o pokusu upálení Jana Palacha dorazily do Brna navečer 16. ledna. Vznikla taková spontánní pieta v Brně na náměstí Svobody. Myslím, že byla nonstop,“ popsal historik Jan Břečka.
Od ledna do dubna se v Česku upálilo nebo pokusilo upálit celkem 29 lidí. Jedním z nich byl i Miroslav Malinka na brněnském náměstí Svobody. Tento pokus ale stejně jako většina dalších politickou situací motivován nebyl. „Byl to v podstatě dělník vyšetřovaný pro kriminální činnost. Prohlásil před svědky, že o půlnoci se chce stát slavným, když si byl v hotelu Avion poprosit o sirky,“ řekl Břečka.
Pietu drželi hlavně studenti
Čin dvacetiletého Palacha vyvolal největší ohlas mezi studenty. Někteří se účastnili pietních aktů, jiní drželi protestní hladovku, v Brně hned 15 z nich. I proto je plastika Jana Palacha od exilového sochaře Josefa Randy právě na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Jan Palach v Brně nežil ani nestudoval, přesto je podle něj ve Starém Lískovci, stejně jako i jinde ve světě, pojmenované náměstí. Zatímco v Brně se bude pietní akt konat ve středu, ve Vyškově začala výstava o den dříve. Od roku 2009 ji viděli v Praze, ale třeba taky v Jižní Koreji nebo v Polsku.
„Na mě nejvíc působí velkoformátové fotografie, kde je vidět ten obrovský had lidí přes Staroměstské náměstí, ta síla lidí,“ popsala historička Muzea Vyškovska Renata Kotulánová. Skauti navíc pátrají po chlapci z fotografie, který při pohřbu vzdává úctu Janu Palachovi skautským pozdravem.
