Krajský soud v Brně ve čtvrtek pokračoval v projednávání případu smrti Roma u Brněnské přehrady. Obžalobě z vraždy čelí muž původem z Ukrajiny Roman Rohozin. Vinu popřel, uvedl, že šlo o sebeobranu. Dopoledne vypovídali svědci, jejich výpovědi se v popisu děje odlišovaly. Podle soudních znalců se Rohozin cítil v ohrožení a jeho reakce byla instinktivní, možnost záchrany pobodaného byla jen teoretická. Zabitým mužem byl Rom, případ loni v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy. Obžalovaný zranil i další dva lidi. Sedmatřicetiletému cizinci hrozí až 18 let vězení.
Konflikt nastal mezi Rohozinem a skupinou cestujících k Brněnské přehradě. Podle výpovědí dělala skupina v tramvaji hluk, obžalovaný je proto okřikl. Po vystoupení z tramvaje následovala potyčka. Během ní Rohozin použil nůž. Na následky bodné rány zemřel jeden člověk, obžalovaný zranil i další dva lidi. Čtvrteční výpovědi svědků se od sebe v popisu událostí odlišovaly.
„Začalo to eskalovat, když jsme vystoupili,“ uvedl svědek, který cestoval se skupinou. Potyčka s údery pěstí podle něj začala už v tramvaji. Pokračovala venku, když jeden muž přeskočil zábradlí na zastávce a vydal se za Rohozinem. Obžalovaný podle něj spadl na zem. Pak svědek viděl, jak si obžalovaný k pasu schovává nůž, útok nožem ale neviděl. Uvedl, že to bylo vyhrocené kvůli banálním věcem. Připadalo mu, že obžalovaný by nebyl ten, kdo by chtěl konflikt začít, eskalovat jej prý chtěli někteří lidé z větší skupiny.
Další ze svědků z tramvaje uvedl, že po vystoupení z tramvaje došlo ke dvěma potyčkám, při kterých tři lidé ze skupiny napadli obžalovaného. Viděl, jak měl obžalovaný v ruce nůž a bodl jednoho z nich do břicha, obžalovaný se v té chvíli zvedal ze země. Další svědek vypověděl, že po vystoupení z tramvaje po sobě skupinky pokřikovaly a vznikl konflikt. Nezaznamenal, že by někdo někoho honil, ani že by někdo přeskakoval zábradlí. Nikdo podle něj neskončil na zemi.
Žena, která jela s Rohozinem v tramvaji, vypověděla, že skupinku v tramvaji bez jakékoliv agrese napomenul. Na zastávce ho poté začali bít, ona se útočníky snažila odstrkovat. Útočili podle ní jen na Rohozina. Opodál jej pak podle ní napadli znovu, Rohozin ležel na zemi, oni jej bili. O chvíli dříve ale uvedla, že Rohozin na zemi nebyl, hovořila také celkem o třech konfliktech.
Možnost záchrany byla jen teoretická, řekl znalec
Znalec z oboru soudního lékařství Jan Krajsa poté popsal příčinu smrti muže. Byla jí bodno-řezná rána do břicha, která vedla k narušení velkých cév břicha a následnému vykrvácení do dutiny břišní. „Smrt nastala v přímé souvislosti s poraněním břicha,“ řekl znalec. Doplnil, že v okolí hlavní rány byla další drobná poranění, která ale příčinou smrti nebyla. „Poranění bylo závažné, možnost záchrany byla jen teoretická,“ uvedl.
Obžalovaný už dříve popsal, že poškozený byl v poloze nad ním, když ho bodl. Podle znalce to takto bylo možné. „Ta krajina břicha je dostupná lokalita, dovedu si to představit,“ uvedl expert. Intenzita bodnutí podle něj musela být vysoká, nůž projel oblečením i tělem. Na těle poškozeného zároveň nenašel žádné obranné známky, poškozený například neměl pořezané ruce, kterými by se bránil útoku.
Obžalovaný měl pocit, že mu jde o život, popsala psychiatrička
Podle psychiatričky Marty Holanové nebyla Rohozinova reakce v situaci patologická, ani překvapivá. Člověk má podle ní tendenci buď uniknout, nebo se bránit. „Jestliže se člověk cítí ohrožený na životě, použije to, co má, aby měl největší šanci na přežití. Tohle je tento případ,“ řekla psychiatrička.
Uvedla, že z jejího pohledu šlo o krátký okamžik, instinktivní reakci. Podle ní nešlo o úmysl, že by chtěl Rohozin jednat tak, aby někomu záměrně ublížil. „Když se cítil ohrožený, měl pocit, že je bezmocný, že mu jde o život, tak nůž použil,“ uvedla Holanová.
Popsala ho jako nenápadnou, normálně strukturovanou osobnost. Uvedla, že je hodnotově ukotvený, s křesťanskou výchovou, hodnoty dodržuje a váží si jich. Chová se podle ní odpovědně. Nezjistila ani zvýšenou míru agresivity či impulzivity. „Nezbývá mi než přemýšlet, jak bych se zachovala já, kdybych byla napadena a měla možnost se bránit. Jsou mimořádné situace, kdy každý člověk dokáže udělat něco, co by normálně nedokázal,“ uvedla Holanová.
Psycholožka Marcela Langová-Šindelářová uvedla, že intelekt obžalovaného je výrazně nadprůměrný, připomněla, že má vysokoškolské vzdělání. Jde podle ní o vyzrálou osobnost, nenašla u něj žádné patologické rysy. Nemá podle ní zvýšenou agresivitu.
„Bydlel na ubytovně a popisoval poměry, že tam dochází k hlučnému jednání. A že přijde a požádá je, aby se ztišili, oni tak učiní. V té tramvaji se snažil zklidnit tu skupinu a předpokládal, že to povede k cíli. Nemohl předpokládat, že dojde k takovému konfliktu,“ řekla psycholožka.
Uvedla, že obžalovaný se cítil ohrožený, bezmocný a v takové situaci člověk volí buď únik, nebo protiútok. „Únik nebyl možný, sáhl tedy k druhému pólu, k fyzické obraně,“ uvedla. Řekla, že pokud člověk v takové situaci může použít i něco více než ruce, tak to použije. „Stěžejní byl pocit překvapení, on nic takové nečekal. A bezmoci, kdy proti němu bylo několik útočníků. Ocitl se v nezáviděníhodné situaci,“ doplnila psycholožka.
Hlavní líčení v případu bude pokračovat v pátek čtením listin. Závěrečné řeči a rozhodnutí zazní 1. března.
