Neurolog Martin Bareš převzal rektorský řetěz. Z Masarykovy univerzity chce vytvořit nejlepší školu v zemi

Neurolog Martin Bareš byl ve středu inaugurován do funkce rektora Masarykovy univerzity v Brně. Fakticky funkci převzal od předchůdce Mikuláše Beka již 1. září. Podle Bareše je důležité, aby se na univerzitě nevedly nekonečné diskuse a neodkládala se rozhodnutí, aby škola mohla naplnit ambici být nejlepší v Česku a hrát důležitou roli v Evropě i ve světě.

O prvenství v Česku usiloval už osm předchozích let Mikuláš Bek, který v projevu coby končící rektor vyjmenoval několik věcí, v nichž podle něj univerzita nepokročila příliš rychle, či dokonce selhala.

„Do mého nástupu rostl počet studentů, v roce 2011 činil 43 tisíc, aktuálně jich je mírně přes 30 tisíc, avšak pokles mohl být rychlejší a mohli jsme kvalitněji vzdělávat menší počet studentů za stejné množství peněz. Bohužel někdy fakulty postupovaly proti dohodám a moje snaha vyvolávala konflikty,“ řekl Bek. Vybídl představitele univerzity, aby směřovali ke kvalitě rychleji.

Podle Bareše může být čas mnohdy rozdílovou veličinou, proto je potřeba nevést nekonečné diskuse, nemají se odkládat rozhodnutí na nejpříhodnější dobu, protože ta často ani nenastane.

„Musíme se rozhodovat včas, ideálně správně a s předvídavostí vůči následnému sledu dalších kroků a událostí,“ uvedl. K jeho cílům patří větší propojení kvalitní vědy se vzděláváním. Přispět by k tomu měly nízké počty studentů na učitele, dobré platy akademiků a intenzivní spolupráce se zahraničními odborníky, řekl už dříve.

Nejen vzdělávací, ale i kritická instance ve společnosti

Jako nejbližší úkol si vytknul důstojně oslavit třicáté výročí sametové revoluce. „Byl a je důležitým milníkem našich životů a života celé společnosti. Zapomínat však nesmíme ani na osmdesáté výročí listopadu 1939 a temných a tragických let následujících,“ uvedl Bareš.

Univerzita podle něj nemá být jen institucí vzdělávací, která posouvá hranice poznání a vědění, ale zároveň má být ve společnosti kritickou instancí, která pomáhá hledat odpovědi na důležité otázky.

Barešův předchůdce Bek je od loňského října senátorem za hnutí Starostové a nezávislí. Jeho funkční období poznamenal konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, jehož nenechal vystoupit na univerzitě na podzim roku 2013 před sněmovními volbami. Hrad pak přestal Beka zvát na oslavy 28. října spojené s předáváním státních vyznamenání.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...