Na jihu Moravy se dohodli na koalici KDU-ČSL, Piráti, ODS a STAN. Vítězné ANO zřejmě skončí v opozici

KDU-ČSL, Piráti, ODS a STAN se v Jihomoravském kraji dohodli na koaliční spolupráci. Strany tak obešly vítězné hnutí ANO. Hejtmanem by mohl být lídr KDU-ČSL Jan Grolich.  ANO získalo 15 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhá skončila KDU-ČSL s 11 mandáty. Třetí Piráti budou mít deset zastupitelů. Čtvrtá ODS má devět mandátů. Na pátém místě jsou Starostové pro Jižní Moravu se sedmi zastupiteli. Vyplývá to výsledků sčítání krajských voleb na www.volby.cz.

Volby sice v kraji vyhrálo hnutí ANO před KDU-ČSL a Piráty, koaliční jednání ale zamíchalo kartami. Zástupci lidovců, Pirátů, ODS se Svobodnými a Starostů oznámili krátce po volbách, že se dohodnou na koalici, protože jim dává smysl. Podepsali i memorandum. „Bylo pro mě potěšením, že jsme byli schopní se rychle dohodnout. Potřebujeme základní věci schválit v orgánech jednotlivých subjektů,“ uvedl Grolich a dodal, že by se mohla koaliční smlouva podepsat už v neděli.

Pravděpodobní spojenci se opravdu večer sešli k jednání o koaličních detailech, ale koaliční smlouvu doposud nepodepsali. Původně se očekávala asi hodinová schůzka, podle lídra Starostů Františka Lukla jsou však rozhovory důkladné.

„Jednání bude do nočních hodin, takže se dnes výstup nepředpokládá,“ konstatoval bez dalších detailů brněnský tajemník KDU-ČSL Jakub Hruška.  

Lidovci mají zájem o regionální rozvoj, kulturu a sport, Piráti nebo ODS by mohli mít životní prostředí, Starostové se zajímají o územní plánování, které měli na starosti i v nynější koalici v čele s ANO. Lidovci by v radě měli mít tři členy stejně jako Piráti a ODS, dva by měli mít Starostové.

Šimek: „Asi je to teď trend, obcházet vítěze voleb“

Končící hejtman Šimek chtěl obhájit výsledek z předchozích voleb, kdy hnutí vyhrálo s 20,84 procenta hlasů. „Výsledek je srovnatelný jako před čtyřmi lety, za což jsem rád. Nicméně dovedu si představit, že by byl lepší. Jsem velmi rád, že je volební účast vyšší než v předchozích volbách. Covidová doba je atypická a měli jsme obavy, zda přijde dostatek voličů,“ poznamenal.

Oznámené spojení stran do koalice podle Šimka není překvapením. „Nijak mě to nepřekvapilo, protože je to jeden ze scénářů, o kterých se mluvilo už dlouho před volbami,“ uvedl.

Připomněl také, že si podobnou situaci všichni pamatují z brněnských voleb. Před dvěma lety v Brně vyhrálo volby ANO v čele s tehdejším primátorem Petrem Vokřálem. Přestože ANO tehdy po volbách oznámilo dohodu o koalici, v dalších dnech vznikla jiná v čele s ODS a současnou primátorkou Markétou Vaňkovou, přičemž ANO muselo do opozice. „Asi je to teď trend, obcházet vítěze voleb. Ale povolební jednání považuji stále za neuzavřená. Hejtmanem se člověk stane, až je zvolen zastupitelstvem,“ řekl Šimek.

Brněnský model se uskutečnil i podle lídrů Spolu pro Moravu Jana Vituly a SPD Jana Hrnčíře. „Stalo se přesně to, co jsme říkali. Podle mě to bylo domluvené před volbami a jen se čekalo, jestli to vyjde. Nevidím na tom ale nic špatného. Demokraticky nasbírali dostatek mandátů, tak nechť vládnou,“ konstatoval Vitula.

„O takzvaném brněnském scénáři, kdy se obejde vítěz voleb, se mluvilo už před volbami. Bylo to ve vzduchu. A vzniklo to skutečně velmi rychle při vyhlášení výsledků voleb,“ doplnil Hrnčíř.

Nahrávám video

Komunisté poprvé v kraji nedosáhli na pět procent

Komunisté poprvé od roku 2000, kdy vznikly kraje, vypadli z jihomoravského zastupitelstva. KSČM dalo svůj hlas 4,47 procenta voličů, nepřekročila tak pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva. Dvojka na komunistické kandidátce Filip Zachariáš řekl, že volební výsledek je obrovské zklamání a že bude třeba stranu proměnit. Musí se například naučit oslovovat voliče přes sociální sítě, jako Facebook, Twitter či Instagram.

KSČM podle něj věřila, že potřebnou pětiprocentní hranici překoná. Příčin neúspěchu je podle Zachariáše několik. „Je to celorepublikový průměr, takže problémy jsou v celé KSČM, vnímáme je na celostátní úrovni. Bude nutné přistoupit k nějakým změnám. Musíme například změnit komunikaci s voliči. S tím dlouhodobě máme problém,“ řekl Zachariáš.

Strana se podle něj musí zaměřit na to, aby vysvětlila voličům, v čem spočívá spolupráce s hnutím ANO na celostátní úrovni. „Andrej Babiš totiž vždy slízne smetanu a dvě levicové strany jsou bity. Problém je ale i na lokální úrovni. Měli jsme nízkonákladovou kampaň, a tak jsme nemohli celý kraj oblepit billboardy. Množství peněz na kampaň se promítlo i do výsledku,“ dodal Zachariáš.

Nahrávám video

Lídr ČSSD Šlapal čekal lepší výsledek

Skokanem letošních krajských voleb jsou v Jihomoravském kraji Piráti. Před čtyřmi lety kandidovali spolu se Zelenými, kdy získali 5,11 procenta hlasů. Nyní s 13,80 procenta skončili na třetím místě.

Největší propad naopak postihl sociální demokraty. V roce 2016 ČSSD získala na jižní Moravě 15,49 procenta hlasů, v letech 2008 a 2012 krajské volby vyhrála. Aktuálně strana bojovala o dosažení pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva. S výsledkem 5,67 procenta skončila poslední nad pětiprocentním limitem. 

Podle Marka Šlapala (ČSSD) strana ztrácí dlouhodobě ve všech volbách. „Čekal jsem o něco lepší výsledek, na druhou stranu volební průzkumy takový výsledek ukazovaly. Nedělali jsme si iluze,“ uvedl Šlapal. Podle něj se nepodařilo propad zastavit. „Zatím jsme ho jen zpomalili. Kdyby mi někdo v zimě řekl, že budeme mít přes pět procent, tak bych to bral. Teď jsem ale lehce zklamaný,“ přiznal Šlapal.

On-line z volební soboty:

  • 23:28

    Lidé v Řevnicích u Prahy se v referendu vyslovili proti využití bývalého průmyslového areálu pro další výstavbu. Zároveň souhlasili s vymezením ploch pro zeleň v oblasti Na Vrážce. Referendum je platné, část týkající se průmyslového areálu však není závazná.

  • 23:26

    Nejvíce zastupitelských mandátů ztratily v letošních krajských volbách ČSSD (ztráta 88 zastupitelů) a KSČM (73). Naopak Piráti jich získali asi 20krát více než před čtyřmi lety, a to 99. Skoro dvojnásobný počet zastupitelských křesel, konkrétně 35, bude mít v krajích hnutí SPD.

  • 23:04

    První kolo senátních voleb vyhráli Starostové. Jejich kandidáti postoupili v deseti z 27 obvodů a jeden mandát obhájili už v úvodním kole. Kandidáti navržení ODS uspěli v deseti obvodech, ANO v devíti, KDU-ČSL v sedmi. Adepti navržení ČSSD, která obhajovala deset křesel, se prosadili ve třech obvodech.

Zda si ponechá mandát jihomoravského zastupitele, projedná s ČSSD senátor Jan Žaloudík. Jeden ze čtyř mandátů pro sociální demokraty získal z 25. místa kandidátky díky preferenčním hlasům. „Moc jsem s tím nepočítal. Musím se o mandátu solidně pobavit s lidmi z ČSSD, nebudu se rozhodovat sám. Za dva roky končím v Senátu a kandidovat už nebudu,“ uvedl.

Žaloudík loni kvůli důchodovému věku skončil i na postu ředitele Masarykova onkologického ústavu. Šlapal řekl, že o mandátu rozhodli voliči. „Nebylo by fér po panu Žaloudíkovi chtít, aby se ho vzdal. Budu rád, když nám pomůže,“ uvedl Šlapal.

Po minulých volbách vedl kraj hejtman z ANO

Jihomoravský kraj má 65 zastupitelů, o hlasy voličů se letos na šestnácti kandidátních listinách ucházelo 841 kandidátů.

Krajské volby dříve v roce 2016 vyhrálo ANO se ziskem 20,84 procenta hlasů a 15 mandátů před KDU-ČSL s 15,94 procenta a 11 mandáty. Do zastupitelstva se dále dostaly ČSSD (jedenáct křesel), KSČM (sedm křesel), ODS (šest křesel), TOP 09 s podporou starostů a „Žít Brno“ (čtyři křesla), Starostové pro Jižní Moravu (čtyři křesla), koalice SPD a SPO (čtyři křesla), Zelení a Piráti (tři křesla).

Jihomoravský kraj poté vedlo vítězné hnutí ANO spolu s ČSSD, uskupením TOP 09 s Žít Brno a hnutím Starostové pro jižní Moravu. Za ANO se následně stal hejtmanem jeho volební lídr Bohumil Šimek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...