Masarykova univerzita nesouhlasí se zrušením vysokoškolské výuky hygieniky. Ve hře je i soudní spor

Rektor brněnské Masarykovy univerzity (MU) Martin Bareš vyzval krajskou hygienickou stanici (KHS JMK) k odvolání zákazu prezenční výuky na vysokých školách. Podle univerzity je toto opatření nezákonné. Krajská hygienická stanice od středy 23. září zakázala prezenční výuku na vysokých školách v Brně, na Brněnsku a na Hodonínsku. Jde o místa, která jsou na takzvaném semaforu ministerstva zdravotnictví oranžová. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) za nařízením hygieniků stojí.

Rektor ke zrušení opatření vyzval hygienickou stanici dopisem. Podle právníků univerzity nemá krajská hygiena k vydání takového plošného opatření zákonnou kompetenci, a je tudíž v rozporu se zákonem. „Pokud nebude KHS JMK tyto výhrady reflektovat, budeme nuceni obrátit se na soud s návrhem na zrušení tohoto opatření. Věřím však, že k vyřešení celé situace dojde již na základě našeho upozornění,“ uvedl v dopise řediteli krajské hygienické stanice rektor Bareš.

Ve vysílání České televize Bareš uvedl, že s univerzitou hygienici plánované opatření předem nijak nekonzultovali.

Mluvčí univerzity Tereza Fojtová uvedla, že hygienici vydali opatření na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, ten však podle právníků univerzity stanovuje jasné podmínky, za nichž lze podobné plošné opatření nařídit. „Klíčovou podmínkou je, že se jedná o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami. Musí tedy jít o případ, kdy existuje konkrétní podezření ve vztahu ke konkrétním osobám. Plošné uzavření škol naopak ustanovení nedovoluje,“ uvedl prorektor pro legislativu Radim Polčák.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula se ale za nařízení hygienické stanice postavil. „Občas na sebe narážejí dvě různé legislativní normy. Oni to vidí v kontextu akademických svobod, ale bohužel zákon o ochraně veřejného zdraví je důležitý. Bohužel studenti šíří onemocnění,“ uvedl na tiskové konferenci.

„Právníci naší univerzity jsou přesvědčení, že v tomto se bohužel pan ministr mýlí,“ řekl Bareš, který se nemocí covid-19 sám nakazil. Nejde podle něj o „hraní si na akademické svobody“, i vyhlašování omezení by mělo dodržovat zákonem dané podmínky. Hygienická stanice si ale podle něj zákon vyložila po svém. „Šla v podstatě tímto zákonem až za hranu ústavnosti,“ řekl Bareš. 

Prymula je ochotný diskutovat o podmínkách pro studenty prvních ročníků

Rektor v dopise podle mluvčí zdůraznil, že Masarykova univerzita přijala řadu preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko nákazy a současně zajistit studentům přístup ke vzdělávání. Výuka na univerzitě začne až 5. října a už 21. září bylo rozhodnuto, že bude mít primárně bezkontaktní podobu, přednostně se proto bude odehrávat v on-line prostředí.

S variantou prezenční výuky se počítalo jen v malých skupinách u prvních ročníků, pro něž je důležité přímé seznámení se s prostředím a chodem vysoké školy. U vyšších ročníků se s tímto počítalo pouze v nezbytných případech, jako jsou laboratorní cvičení a malé seminární skupiny v praktických a klinických předmětech.

O mírnějších podmínkách pro nastupující univerzitní studenty je ochotný jednat i ministr zdravotnictví. „Můžeme diskutovat o tom, jestli nepolevit u prvních ročníků, protože nastartování a zapojení se do systému je problematičtější, o tom asi budeme diskutovat. Ale jako celek, myslím si, od toho odstoupit nemůžeme,“ řekl Prymula.

V Jihomoravském kraji přibylo za poslední týden zhruba 1500 potvrzených případů nemoci covid-19. Od začátku pandemie je v kraji k dnešnímu dni 5056 případů, vyplývá z webových stránek ministerstva zdravotnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...