Jihomoravský kraj si půjčí na sanatorium v Pasohlávkách. Stavba za miliardu má být hotová do tří let


15. 12. 2022‌‌|Zdroj: ČTK

Pokračování přípravy na stavbu Sanatoria Pasohlávky a žádost o úvěr 550 milionů korun schválili ve čtvrtek jihomoravští zastupitelé. Pro byli všichni kromě jednoho, který se hlasování zdržel. Jde o rehabilitační ústav se 168 lůžky pro pacienty po neurologických, neurochirurgických, ortopedických a traumatologických operacích, který bude u Pasohlávek na Brněnsku poblíž Novomlýnských nádrží. Aktuálně předpokládaná cena je téměř jedna miliarda korun, dříve se hovořilo o polovičních nákladech. Zastupitelé schválili také závazek dofinancovat stavbu z krajských peněz.

Stavbou léčebného ústavu se kraj zabývá od roku 2001. Nyní příprava závisí na tom, že kraj získá dotaci 350 milionů korun od ministerstva zdravotnictví z Národního plánu obnovy. Podle náměstka hejtmana Jana Zámečníka (KDU-ČSL) by mělo ministerstvo vypsat dotaci v nejbližších dnech. Předpokládá, že kraj by dotaci získat měl. Pokud by tomu tak nebylo, muselo by vedení kraje řešit další budoucnost projektu. Část peněz na stavbu dodá také krajská akciová společnost Thermal Pasohlávky, jejímž úkolem je rozvoj lázeňské zóny v Pasohlávkách.

Kraj už má stavební povolení a připravuje výběrové řízení na firmu, která sanatorium vyprojektuje a postaví. Podle Zámečníka by se mohlo v případě příznivých okolností začít stavět ve druhé polovině roku. Stavba musí být dokončena kvůli dotačním podmínkám do konce roku 2025.

Masarykova univerzita poskytne vzdělání potenciálním zaměstnancům

Kraj už také řeší personální zajištění nového ústavu, který bude potřebovat zhruba 160 odborných zaměstnanců – fyzioterapeutů. „Spolupracujeme s Masarykovou univerzitou, která bude zajišťovat certifikovaný kurz pro absolventy některých oborů. Po ukončení kurzů budou mít tito lidé kvalifikaci pro působení v ústavu,“ řekl Zámečník.

Thermal Pasohlávky se také s prezentací již účastní odborných veletrhů a seminářů, kam přijíždějí ti, kteří mohou potenciálně v ústavu pracovat.

Součástí lázeňské zóny je i stavba lázní, na jejichž přípravě pracuje čínská firma RiseSun. V listopadu získala územní rozhodnutí a vše má být dokončeno do roku 2027.

Výběr redakce

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

před 1 hhodinou
V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

před 1 hhodinou
Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

před 2 hhodinami
Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

před 3 hhodinami
Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

před 4 hhodinami
Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

před 5 hhodinami
Zákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

před 6 hhodinami

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52‌‌

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26‌‌

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026‌‌

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026‌‌
Načítání...