Dva roky od tornáda na Moravě obce stále opravují škody

Nahrávám video

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Druhá výzva je podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) určená hlavně pro investice, které nebylo možné rychle projektovat. Čekal na ni i kraj, chce získat peníze na opravu někdejšího domova pro seniory S-centrum v Hodoníně.

„Až od včerejška (od pátku – pozn. red.) víme, jaké podmínky vůbec pro přípravu projektu máme. Určitě projekt nachystáme tak, abychom se tam mohli přihlásit. Vím, že obce čekají s dalšími projekty,“ řekl Grolich.

Lužice chtějí žádat o peníze na opravu dětských hřišť a komunikací v areálu Cihelna, na obnovu služebny obecní policie a výstavbu skladového zázemí pro obec.

Předešlá výzva měla být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyhodnocena rychleji. „Starostové ještě nemají přesnou částku, která z první výzvy přijde, což je samozřejmě špatně, a je potřeba být v tomto rychlejší,“ uvedl ministr, který v sobotu obce v tornádové zóně navštívil. Zúčastnil se také sousedských slavností, které se k výročí konají v Mikulčicích na Hodonínsku a Moravské Nové Vsi na Břeclavsku.

Ministerstvo pro místní rozvoj v pátek uvedlo, že nová výzva je pokračováním Strategie obnovy části Jihomoravského kraje, kterou v červnu 2021 zasáhlo tornádo. Podle strategie připravené ve spolupráci s ministerstvem financí dosáhnou celkové náklady na obnovu majetku obcí a kraje přes 1,3 miliardy korun.

Dotace pomůžou i s obnovou sekundárních škod po těžké technice

V první výzvě od 1. října 2021 do 30. června 2022 byly podány žádosti o podporu asi 480 milionů korun. Aktuální výzva obnáší téměř 859 milionů korun a měla by pokrýt řešení veškerých škod na majetku územních samosprávných celků způsobených tornádem. Novinkou je možnost žádat o peníze na takzvané sekundární škody, způsobené nikoliv tornádem, ale až následně, například těžkou technikou odvážející suť. „Byly poničené veřejné plochy, chodníky, komunikace,“ uvedl Klásek.

Žádosti v nové výzvě lze předkládat od 17. července až do konce května příštího roku. „Příprava projektů pro obnovu majetku zpravidla zabere nějaký čas, a to především u větších investic. Chceme dát dotčeným samosprávám dostatečný prostor pro přípravu projektů, zmíním třeba S-centrum Hodonín, u kterého se počítá s předložením žádosti až v roce 2024. Přitom se jedná o jeden ze symbolů obnovy postiženého území, který nemůže zůstat stranou,“ uvedl v tiskové zprávě vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Přebytky ze sbírek

S obnovou po tornádu pomáhaly obcím i humanitární organizace. Přebytky z jejich sbírek využijí na související účely. Diecézní charita Brno je uloží do fondu pro budoucí mimořádné události. Člověk v tísni připravuje opatření v krajině, která budou předcházet extrémním vlivům klimatických změn. Obě organizace to oznámily v tiskových zprávách.

Diecézní charita byla na místě od prvních okamžiků. Její pracovníci působili v zasažených obcích do konce loňského roku. Dárci poslali charitě téměř 364 milionů korun. Zasaženým domácnostem postupně vyplatila 313 milionů korun. Zbytek uloží do fondu.

Sbírka SOS Morava Člověka v tísni shromáždila téměř 192 milionů korun. Obce a domácnosti dostaly 183 milionů korun. Na využití zbytku spolupracuje Člověk v tísni s dalšími organizacemi a samosprávami. Vzniknou krajinné studie a klimaticko-adaptační plány pro Hrušky na Břeclavsku a Lužice a Dolní Bojanovice na Hodonínsku.

V obcích zasažených tornádem pomáhala i humanitární organizace ADRA. Nyní se podílí na výzkumu, který vyhodnocuje dopady tornáda a efektivitu distribuce pomoci. Z výzkumu vzejde sada doporučení pro organizace zasahující v terénu, aby jejich pomoc byla ještě účinnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...