Devět tisíc kilometrů Ruskem. Vývojáři pracují na videohře o československých legionářích

Nahrávám video

Speciální počítačovou hru o československých legionářích připravují brněnští vývojáři. Inspirovali se historickými událostmi při občanské válce v Rusku a cestou legionářů domů. Na hře proto spolupracovali i historici. Vyjít má ještě letos.

„V průběhu hry bude hráč zažívat depresi, nebo spíš napětí. Cesta jako taková je velmi náročná,“ popsal hru založenou na anabázi legionářů přes Sibiř do Vladivostoku a zpět do Evropy vedoucí vývojářů Ashborne Games Petr Kolář.

„Na druhou stranu by si to měl hráč do značné míry užít, protože prožije celých devět tisíc kilometrů po transsibiřské magistrále,“ přiblížil. „Mezitím bude bojovat, starat se o svoji posádku, starat se o svůj vlak a možná se naučí i něco o historii,“ řekl o strategické hře.

Některé detaily hry se od reality liší

Zápletka začíná v okamžiku uzavření Brestlitevského míru, kterým Rusko ustoupilo z bojů první světové války. Dohoda zároveň uzavřela západní hranici země. „Legionáři se museli vydat na východ přes transsibiřskou magistrálu, kterou tehdy celou ovládli,“ uvedl Kolář. Z Vladivostoku pak loďmi putovali přes Ameriku do Evropy. „Chtěli se ještě dál zapojit do bojů o nově vznikající republiku,“ doplnil Kolář.

Tvůrcům hry pomáhali historici nebo legionářská obec. „Hned na začátku jsme vyrazili na Legiovlak, což je muzeum na kolejích, které má Československá obec legionářská. Tam jsme si prozkoumali detaily o historii s tím, že obec legionářská nám poskytla spoustu rešerší,“ řekl Kolář.

Přiznal však, že některé detaily si tvůrci museli přizpůsobit, aby seděly do zápletky hry. „Třeba veškeré události jsme smrskli do rozpětí jednoho roku, i když to probíhalo v pěti letech.“

Poukázal také na to, že hráči mohou mít v řadách vojáků také ženy, a to přesto, že oficiálně během první světové války nemohly sloužit. „Měli jsme poznámky od historiků, že ženy byly ve vlaku a často i bojovaly,“ uvedl Kolář.

Na hře její vývojáři stále pracují. Na trh by se měla dostat ještě tento rok, dostupná bude i v češtině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...