Brno zřejmě dostane až 300 milionů na hokejovou halu, Zlín sportovní agentura odmítla

Nahrávám video

Národní sportovní agentura zřejmě přispěje Brnu na stavbu hokejové haly až 300 milionů korun. Projekt postoupil do poslední fáze schvalování. O přesné částce se ještě rozhodne. Informaci jako první přinesl server Seznam Zprávy, České televizi ji potvrdil další zdroj. Jedním z odmítnutých žadatelů je pak Zlín. Dalších deset let se tak komfort pro tamní hráče i diváky prakticky nezmění.

Nová multifunkční hala má stát na brněnském výstavišti a nabídnout komfort a zázemí pro třináct tisíc fanoušků sportu nebo kultury. To vše za zhruba čtyři miliardy korun, což bude největší jednorázová investice v dějinách Brna.

„Mohu potvrdit, že dosavadní kontrolou do fáze finálního hodnocení prošly dva projekty. U ostatních žadatelů ještě běží lhůta na dodání podkladů. Některé žádosti již byly zamítnuty pro nesplnění podmínek dotační výzvy,“ uvedl mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

Přesnou částku ještě určí komise agentury, Brno má ale dobré vyhlídky i na plnou požadovanou sumu tří set milionů korun. Ty ale netvoří ani deset procent z částky celkové ceny za halu.

K dotaci od státu přidá minimálně 200 milionů Jihomoravský kraj. Největší náklady ale půjdou právě za městem. V rozpočtu má nachystaných 660 milionů korun, zbylé až tři miliardy si společně s městskými firmami bude muset Brno půjčit.

Financování multifunkční haly v Brně
Zdroj: ČT24

Výhodné úvěry

„Úvěry byly schválené, ale zatím jsme je nečerpali. Samozřejmě při tvorbě rozpočtu i při jeho naplňování musíme sledovat to, abychom nepřivedli Brno do jakýchkoli problémů,“ uvádí primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Město získalo úvěry za výhodných podmínek. Přesto budou v dalších letech rozpočet zatěžovat. Brno už také hledá provozovatele haly. Zatím má jediného zájemce.

„Počítá se i s nějakou procentuální obsazeností té kapacity, kterou je v současné době těžké předpovídat vzhledem ke covidu. A rovněž město Brno není až takové velikosti, aby na denní bázi obsadilo takový obrovský prostor,“ hodnotí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Brno společně s městskými firmami už vypsalo výběrové řízení na firmu, která má halu na výstavišti postavit. Zájemci mohou podávat nabídky do 18. února. Město z nich vybere vítěze v květnu. Pokud se začne letos, potrvá stavba do roku 2024 nebo 2025.

Další hodnocení agentury

Národní sportovní agentura posuzovala devět žádostí o dotaci. Kromě Brna šlo třeba o zimní stadion v Kladně nebo fotbalové stadiony v Pardubicích a Hradci Králové. Celková požadovaná částka na všechny projekty byla dvě miliardy a dvě stě milionů korun. Agentura ale může rozdělit maximálně 900 milionů.

Projekty teď agentura rozdělila do tří skupin. Některé z nich zamítla. Další musí ještě doplnit potřebné podklady. Pouze dva se dostaly do fáze finálního hodnocení, a můžou tedy s dotací předběžně počítat. Vedle brněnské multifunkční haly má jít o hokejovou halu v Jihlavě.

Zlín s žádostí neuspěl

Naopak plán na největší investici Zlína za posledních deset let je u ledu, agentura Zlín pro dotaci nevybrala. O odmítnutí rozhodl úzký pás pozemku mezi zimním stadionem a sportovní halou. Pozemky nepatří městu, které o dotaci žádalo. Podle agentury to byla neodstranitelná vada a důvod, proč plán smetla ze stolu.

„Nemůžeme se odvolat, nemůžeme podat ani žádost o rozklad, takže jedinou variantou, která existuje, je podat žalobu,“ reaguje primátor Zlína Jiří Korec (ANO).

Zlín tedy bude dál jen opravovat. Vůbec nejvíc to potřebuje střecha, kterou zatéká. Výměnu potřebují i mantinely, ty nové musí být pro hráče bezpečnější. „Když tam narazí hráče, tak by měly mít trochu vůli se prohnout a nezpůsobit tak vážná zranění,“ vysvětluje marketingový manažer týmu PSG Berani Zlín Libor Kozák.

Jestli bude součástí nejrychlejších oprav i výměna sedaček nebo proměna šaten, to zastupitelé rozhodnou pravděpodobně už v únoru. Životnost stadionu by to prodloužilo o deset let, Zlín by tak získal čas na přípravu nového projektu rekonstrukce nebo možná úplně nového stadionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...