Brno může požádat sportovní agenturu o šest set milionů na vybudování dvou hal

Brno může požádat Národní sportovní agenturu (NSA) o šest set milionů korun na stavbu dvou hal, a to multifunkční budovy na výstavišti za 3,6 miliardy a atletické u univerzitního kampusu zhruba za osm set milionů. Podání žádostí ve čtvrtek schválili zastupitelé na mimořádném jednání. Žádost je třeba podat do konce srpna.

Odhadované náklady na stavbu multifunkční haly se zvýšily ze 3,3 miliardy na 3,6 miliardy, uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS). Důvodem je růst cen stavebních materiálů. Budova, kde se budou odehrávat například utkání hokejové Komety, ale i koncerty a společenské akce, nabídne přes třináct tisíc míst pro diváky. Atletická hala, která na jižní Moravě chybí, má mít kapacitu dvě stě diváků.

Zastupitelé schválili žádosti v několika bodech. U obou projektů město bude usilovat o maximální podporu tři sta milionů korun. O dotaci na atletickou halu bude žádat město, o peníze na multifunkční halu městská společnost Arena Brno, která za účelem stavby vznikla.

Že by Národní sportovní agentura schválila celých 300 milionů korun pro každou z žádostí ale není jednoznačné, do Brna by tak totiž směřovaly dvě třetiny prostředků vypsaných pro celou republiku. „Možné to sice je, ale znamenalo by to, že na ostatních 13 regionů vyjde 300 milionů korun, takže to není příliš reálné. Dotační titul má svoje podmínky, ta částka 300 milionů korun na jeden projekt je maximální, tedy záleží na množství projektů a jejich kvalitě,“ okomentoval mluvčí NSA Jakub Večerka. 

I v případě získání maximální dotace budou peníze chybět

Část opozičních zastupitelů vyjádřila obavu, že se multifunkční hala nedá za odhadované náklady postavit a že investice město zadluží na dlouho dopředu. Podle nich by bylo potřeba hledat spoluinvestora. Vaňková uvedla, že město se o to snažilo, ale nepodařilo se to.

Kromě toho řekla, že pokud se nepovede získat tři sta milionů na stavbu atletické haly, město ji nepostaví. Projekt už má přitom stavební povolení a město ho muselo několikrát přerušovat.

Pokud by bylo Brno s žádostí o dotaci neúspěšné u multifunkční haly, chce ji postavit i tak. Jediné ohrožení tohoto projektu tak nejspíš spočívá ve výběru koncesionáře, který by měl halu provozovat a platit nájemné, z něhož se budou hradit úvěry. Vaňková uvedla, že koncesionářem musí být subjekt, který má zkušenosti, halu podle ní nemůže provozovat město nebo některá z městských společností.

Pokud by se koncesionáře nepodařilo vybrat, město by muselo projekt zvážit, nebo se znovu snažit někoho najít. Podle Vaňkové by mělo město koncesionáře vybrat v listopadu. Zatím se hlásí jeden zájemce.

Město má na stavbu multifunkční haly přislíbeno dvě stě milionů od Jihomoravského kraje, zároveň může čerpat miliardový úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky se splatností na 25 let. O finálních podmínkách úvěru se ale ještě bude jednat. „Město představuje pro banku bezrizikový subjekt. Nehrozí insolvence, riziko vidím v návratnosti. Je to velký projekt. Je otázkou, zda by se v rozumné frekvenci finance městu vrátily,“ uvedl ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc.

O další miliardě jedná město s Národním rozvojovým fondem. Brno vyčlenilo ve svém rozpočtu sedm set milionů na halu, podobnou částku by podle Vaňkové mohlo vyčlenit i příští a možná přespříští rok. Kromě toho letos Brno čeká o miliardu vyšší daňové výnosy díky lepšímu ekonomickému vývoji. Očekávalo 9,7 miliardy korun, zatímco nyní je výhled 10,7 miliardy korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...