Rostlinný odpad z domácností už separuje většina měst a obcí. Jen zlomek z nich ale nabízí svým obyvatelům také možnost třídění živočišného odpadu. Patří mezi ně třeba dvouapůltisícový Rudolfov na Českobudějovicku. Obci krok ušetří peníze za skládkování.
Odřezky z kuřecích stehen ještě před rokem Petra Kuboušková házela do černé popelnice na směsný odpad. Teď využívá malý košík na kuchyňské lince, kam spolu s masem míří i to, co dřív končilo v kompostéru. Košík a sáčky tvoří set, který obec tamním obyvatelům rozdala spolu s letáky. „Tohle mi přijde takové jednodušší. Je to blíž, je to méně pracné než kompostér,“ řekla.
Naplněný sáček pak lidé vhazují do popelnic na kuchyňský odpad, kam kromě masa a menších kostí mohou umístit i zbytky z vařeného jídla, prošlé potraviny nebo skořápky vajec. „Letos, za prvních šest měsíců, tam bylo asi patnáct tun živočišného odpadu,“ shrnul místostarosta Rudolfova Ondřej Švejda (nestr.).
Povinnost třídit živočišný odpad obce nemají
Ministerstvo životního prostředí v metodickém pokynu uvádí, že obec, která třídí i bioodpady živočišného původu, si může zvolit, jestli je bude soustřeďovat odděleně od odpadu rostlinného původu, nebo společně s ním. „Nastavení systému závisí zejména na zařízení, kterému jsou odpady dále předávány ke zpracování,“ vysvětlil resort.
Ne každá kompostárna nebo bioplynová stanice totiž může všechny odpady z domácností zpracovat. „Pokud se bavíme o rostlinném, kuchyňském odpadu, tak ten je možné sbírat v podstatě kdekoliv, když ho kompostárna vezme. Živočišný je potřeba takzvaně zhygienizovat (na hodinu zahřát na sedmdesát stupňů),“ vysvětlil Petr Damián z poradenské společnosti JRK.
Poplatky za skládkování se zvyšují
„Z let 2020 až 2023 vychází roční objem potravinového odpadu z domácností přibližně na pětašedesát kilogramů na obyvatele,“ přiblížila zástupkyně mluvčí ministerstva životního prostředí Lenka Hanáková. Pokud se nevytřídí, skončí na skládce. A poplatky za skládkování využitelného odpadu se postupně zvyšují.
Pro letošní rok resort stanovil limit produkce směsného komunálního odpadu 160 kilogramů na osobu na rok. Za čtyři roky to ale bude už jen 120 kilogramů. Za každou tunu nad limit pak obce letos zaplatí patnáct set korun.
- Co do popelnice na bioodpad patří: zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky, dále čajové sáčky a kávová sedlina, květiny a jejich odumřelé části, tráva a větve keřů i stromů nebo piliny, kůra a štěpka
- Co do popelnice na bioodpad nedávat: maso, kosti, kůže, mléčné výrobky, vajíčka, skořápky, podestýlku domácích zvířat včetně exkrementů, peří, chlupy a vlasy, uhynulá zvířata
- Co patří do jiných tříděných nádob: jedlé oleje a tuky
zdroj: komunalniekologie.cz
Biologicky rozložitelný komunální odpad v minulosti obyvatelé měst a obcí příliš netřídili, většina ho končila v popelnicích na směsný odpad a ten putoval na skládky. Přitom až čtyřicet procent směsného odpadu tvoří právě bioodpad, který mohl mít jiné a lepší využití. Od roku 2015 mají obce povinnost zajistit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů alespoň rostlinného původu, od roku 2020 je tato povinnost celoroční, doplněná o třídění jedlých olejů a tuků.
V současné době se v tuzemsku třídí zejména biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, tedy zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. Jedná o bioodpad ze zahrad a kuchyňský odpad rostlinného původu.
Druhou složku bioodpadů představuje živočišný kuchyňský odpad a zbytky z jídelen, takzvaný gastroodpad. V některých městech už byly spuštěny projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu prostřednictvím různých nádob a pytlů. Pro obce je krok možností, jak ušetřit za skládkování. Zatím ale tento typ třídění příliš rozšířený není. Rudolfov, který se pro třídění živočišného odpadu rozhodl, je v jižních Čechách jediný.
