Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.
Čtyři kontrolní vrty přímo u podzemní stěny v Polsku jsou podle dohody mezi českou a polskou vládou stěžejní pro určení toho, zda je stěna funkční. Roční monitorovací období, které má vyhodnotit funkčnost stěny, končí v pátek 30. června.
Pro dopady na české podzemní vody není podle hydrogeologa Adama Říčky z Masarykovy univerzity podstatné, co se děje ve vrtech u podzemní stěny, ale to, jaký je stav vody ve vrtu v obci Uhelná.
„Z dosavadních měření poskytnutých ministerstvem životního prostředí a Českou geologickou službou je zřejmé, že trend ve vývoji hladiny podzemních vod pozorovaný na vrtech situovaných na nátokové (jihozápadní) straně těsnicí stěny se liší od vývoje hladiny ve vrtech na českém území,“ řekl. Podle Říčky je předložená dokumentace vývoje hladiny na polském území pro adekvátní zhodnocení funkce stěny nedostatečná.
Zástupci iniciativy se obávají, že česká vláda použije pro vyhodnocení ekologické újmy nevhodná data. „Je velmi nešťastné, že v uzavřené dohodě jsou vrty vedle podzemní stěny uváděné jako rozhodující pro určení její funkčnosti. Je naprosto stěžejní rozlišovat mezi funkčností podzemní stěny tak, jak je popsaná v dohodě, a skutečnou funkčností preventivního opatření vzhledem k ochraně podzemní vody,“ upozornila právnička expertní skupiny Frank Bold Petra Kalenská.
Není důvod se znepokojovat, vzkazuje ministerstvo
„Stavme debatu na faktech a datech. Zdůrazňujeme a opakujeme, že funkčnost podzemní stěny zcela v souladu se zněním dohody prověří Česká republika po roce jejího pilotního fungování,“ řekla mluvčí resortu Lucie Ješátková. Analýzu funkčnosti stěny podle ní provede skupina odborníků z řad hydrogeologů a akademických pracovníků.
„Výsledky pracovní skupiny tak budou jasným dokladem toho, zda podzemní stěna u Dolu Turów funguje. Kdyby se prokázalo, že by stěna dostatečně netěsnila a propouštěla vodu, ve smlouvě máme popsané mechanismy, jak by byla dále upravená, rozšířená nebo prohloubená. Toto všechno je smluvně dopředu podchycené a není třeba se nijak znepokojovat, nicméně je třeba počkat na aktuální data,“ dodala.
Po ministerstvu životního prostředí iniciativa požaduje, aby zveřejnilo do 15. července veškeré informace, které má od uzavření dohody k dispozici, a také informace o podzemní vodě v blízkosti Dolu Turów. Jedná se o množství vody, které zbývá ve vrtu v Uhelné, ale zejména o data předaná na základě dohody.
Iniciativa chce, aby Česko otevřelo jednání s polskou stranou a požadovalo prodloužení stěny nebo omezení těžby na základě úbytku vody v Česku, zejména pak ve vrtu v Uhelné. Zároveň by mělo požadovat, aby Polsko vytvořilo aktuální hydrogeologický model a podle něj následně navrhnout preventivní a nápravná opatření ekologické škody.
Peníze se k nám nedostaly, tvrdí obce
Polsko se v dohodě zavázalo i k vyplacení náhrady za způsobenou újmu. Podle Milana Starce ze Sousedského spolku Uhelná se ale do obcí peníze nedostaly. „Neustále slyšíme dokola, že Česká republika získala kompenzace, do kraje se dostaly kompenzace, proto je to z nějakého finančního pohledu aspoň vyřešené. Chtěl bych, aby zaznělo, že ty kompenzace si nechal Liberecký kraj, nikdo z občanů v Uhelné ani ve Václavicích ani na Vítkově, v žádné okolní vesnici se ani koruna z kompenzací nedostala,“ poznamenal.
V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, generální advokát dal žalobě za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně. Jednání Prahy a Varšavy nakonec vyústilo v podpis česko-polské dohody.
