Fenomén Most! Město poháněné hnědým uhlím vidí budoucnost v turistice

Nahrávám video

Když se řekne Most, vybaví se většinou hnědouhelné doly. Jsou všude v okolí, ať už bývalé, nebo stále aktivní. Budoucnost města je ale možná překvapivě v turistickém ruchu, vzniká tam jedna z největších rekreačních zón v zemi. Bývalé doly se při rekultivaci zatopily vodou; vznikla nádrž Milada či jezero Most. Samotné město by pak podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi mělo získat do svých rukou byty zprivatizované v minulosti. Situaci v Mostě se věnovalo mimořádné vydání pořadu Devadesátka ČT24 vysílané živě z restaurace Severka.

 „Doufám, že o Most se začnou lidé trošku víc zajímat, přijedou se k nám podívat, zjistí, že to město není tak úplně jak v seriálu,“ říká primátor Jan Paparega.

Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček ve vysílání upozorňoval, že v seriálu pár důležitých informací chybí. Třeba že ve městě před 15 lety došlo k masivní privatizaci bytů – právě do nich se stěhují noví a noví nájemníci. „Co se musí stát: byty se musí dostat zpět do vlastnictví města, a zároveň se musí mnohem, ale mnohem posílit vše okolo bydlení. To znamená sociální práce, řešení dluhů,“ upozorňoval Šimáček v mimořádné 90′ ČT24.

Podle něj je ve městě zhruba dvojnásobné procento lidí v exekucích, než je v celém Česku. „Nemáte tady k tomu adekvátní sociální práci nebo poradenství při dluhových problémech. To všechno se sem musí dostat, místo debat, jestli se snad zkrouhnou dávky a kolik.“

Nahrávám video

S Martinem Šimáčkem souhlasí i primátor Paparega: „Zprivatizovaný bytový fond se musí dostat zpátky do rukou města, které bude moci ovlivňovat skladbu obyvatel. Teď ten nástroj nemáme.“

Ve městě se prý osvědčili asistenti prevence kriminality. „My jich máme v problémových lokalitách několik a chodí – byť to není represivní složka – a mluví s těmi lidmi. V Chanově působí pan Bažo, který hraje i v seriálu Most! Já myslím, že je to taková prodloužená ruka naší městské policie,“ dodává mostecký primátor.

Okolí města se proměňuje, v budoucnu má lákat turisty

Těžba uhlí pomalu patří minulosti a okolí Mostu se začíná proměňovat. Stejnojmenné jezero zatopilo po těžbě uhlí plochu 309 hektarů, po obvodu měří zhruba deset kilometrů a maximální hloubka je 75 metrů. Nedaleká Milada je pak o něco menší: rozlohu má 252 hektarů, maximální hloubka je skoro 25 metrů.

Jezero Milada se stalo hned po svém otevření na jaře roku 2015 jednou z hlavních atrakcí regionu. Místu ale dodnes chybí zázemí. Dobrovolný svazek obcí tak ve spolupráci se státem pokračuje ve zvelebování areálu. 

Pod vodou skončí bývalé hnědouhelné lomy
Zdroj: ČT24

U jezera Most mají vzniknout oblázkovo-písčité pláže, sportoviště, mola a přístav pro dvacet bezmotorových lodí. Rekultivace území kolem jezera se ale letos zkomplikovala, podloží je plné vody, a tudíž nestabilní.

„Projekt sice s hladinou spodní vody počítal, nikdo ale nepředpokládal, že se objeví už třicet centimetrů pod povrchem,“ vysvětlil vedoucí odboru veřejných zakázek města Most František Jirásek.

Město už oznámilo, že kvůli komplikacím areál neotevře během letošního léta, jak původně počítalo, ale o rok později. „V příštím roce rozhodně otevřeme jezero Most veřejnosti,“ slíbil primátor Paparega.

Dalším místem pro jezero pak bude důl ČSA, kde těžba skončí asi za pět let. Těžba navíc výhledově skončí i v dalších velkolomech, výhledově jich bude zatopeno šest. Ve vzdálenější budoucnosti by mohly být propojeny i vodními kanály.

  • Usnesením československé komunistické vlády bylo v březnu 1964 rozhodnuto, že musí starý Most ustoupit milionům tun uhlí: „Vyuhlením mosteckého pilíře a využitím uvolněného prostoru pro výsypku bude výrazně zlepšeno výsypkové hospodářství…“ Ze starého Mostu, majícího více než 750letou tradici, se podařilo zachovat jen přemístěný gotický děkanský kostel a pozůstatky hradu Hněvín. Demolice města definitivně skončily 1. dubna 1987.
  • Obrovské zásoby uhlí však byly v okolí města objeveny už v 18. století. V 19. století byla do města přivedena železnice, postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar či městské muzeum. Počet obyvatel se prudce zvýšil. 
  • Po druhé světové válce byla většina původních, německy mluvících obyvatel z města vysídlena (Most byl v letech 1938–1945 jako součást Sudet připojen k německé říši), na začátku komunistické éry v roce 1948 zde žilo na 45 tisíc lidí. Město mělo sevřené centrum s mnoha gotickými stavbami.
  • V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a asi pětapadesátitisícové město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s jakoukoli památkovou rezervací v zemi, bylo postupně bořeno po následná více než dvě desetiletí trhavinou. Nejstarší části města byly zničeny již během prvních deseti let.
  • V roce 1981 například proběhla demolice budovy divadla z roku 1911, v roce 1972 se poroučel místní pivovar (založen v roce 1470), už koncem 60. let vzal za své i mostecký hřbitov z roku 1853 a v letech 1974–1975 proběhla demolice Oceláren 1. máje, které byly otevřeny v únoru 1914.
  • Z památek byl zachráněn pouze gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (vystavěn v letech 1517–1550), který byl v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů. Kostel pak byl znovu vysvěcen v roce 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...