Experti zkoumají díly mostu podobného ohroženému vyšehradskému. Správa železnic trvá na jeho zbourání

Nahrávám video

Přesný technický stav pražského železničního mostu pod Vyšehradem se pokoušejí zjistit odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT tak, že detailně zkoumají části nedávno odstraněného podobného mostu z Děčína. Správa železnic chce most pod Vyšehradem nahradit novou konstrukcí, což ale vyvolalo diskusi a částečně také odpor. Zachování původního mostu žádá petice s 16 tisíci podpisy a vyzvalo k tomu také UNESCO. Podle železničářů ale vychází agentura OSN z neúplných informací a chce jí zaslat další.

Správa železnic letos vyměnila železniční most v Děčíně, čímž také otevřela novou kapitolu debaty o tom, zda železniční most pod Vyšehradem zachovat a zrekonstruovat, nebo zcela nahradit. Děčínský most byl tomu pražskému podobný a téměř stejně starý – vyšehradský je z roku 1901 a ten, po němž jezdily nákladní vlaky z nádraží Děčín-východ do Prostředního Žlebu, z roku 1906.

Proto začali díly děčínského mostu zkoumat experti na stavební konstrukce z Kloknerova ústavu ČVUT. Předpokládají, že co zjistí, bude platit i pro pražský most.

„Zkusili jsme v rámci experimentu porovnat očištění na detailech, které se podobají typově a systémově i stářím konstrukci železničního mostu pod Vyšehradem,“ uvedl vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT Pavel Ryjáček.

Výzkumníci například odstraňují nýty a zjišťují, jak silná je pod nimi koroze. Na některých dílech demontovaného mostu z Děčína je podle Ryjáčka jen velmi slabá protikorozní ochrana.

Správa železnic chce zvrátit postoj UNESCO

Diskuse o budoucnosti vyšehradského mostu je nicméně v plném proudu bez ohledu na výsledky výzkumu. Proti tomu, aby jej nahradila nová konstrukce – na niž již uspořádala Správa železnic architektonickou soutěž – se ohradila Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu čili UNESCO.

Správa železnic se ale proti jejímu vyjádření ohradila. Tvrdí, že dopis z pražského magistrátu, o nějž se UNESCO opírá, není založen na objektivních informacích. To však popřel někdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (nestr. za Prahu sobě), který dopis odeslal. „Nepodávali jsme náš názor, co si myslíme, že by se mělo dít. Pouze jsme zaslali podklady z architektonické soutěže a z průzkumů,“ upozornil.

Železničáři jsou nicméně přesvědčeni, že dokážou postoj UNESCO změnit. Ministerstvo kultury požádali, aby zaslalo agentuře OSN doplňující materiály. „Doplnili jsme to všemi průzkumy, které byly na mostě zpracovány,“ ozřejmil ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar.

Klíčové slovo v budoucnosti mostu pod Vyšehradem bude mít každopádně ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten slíbil, že rozhodnutí učiní do konce roku.

První železniční most pod Vyšehradem nestál dlouho

Nynější dvoukolejný železný most pod Vyšehradem nahradil na počátku minulého století původní jednokolejnou konstrukci ze 70. let předcházejícího století. O tom, že by se i on mohl zbourat a opět nahradit novějším, tentokrát zřejmě trojkolejným, se začalo hovořit v minulém desetiletí. Správa železnic podpořila svůj postoj studií ČVUT, podle níž není oprava mostu reálná. S přestavbou by chtěla začít v roce 2026.

Železniční most je i přes špatný stav velmi vytížený. Přes den po něm jezdí každou hodinu každým směrem jeden expresní vlak a jeden rychlík, k tomu nejméně dva, ale ve špičkách pracovních dnů i pět osobních vlaků do Berouna (případně Řevnic nebo Radotína), navíc zpravidla jednou za dvě hodiny vlak do Hostivic a k tomu se po něm jezdí odstavovat z hlavního nádraží na Smíchov soupravy Regiojetu.

V návrhu jízdního řádu na příští rok předpokládá Správa železnic, že jeho vytížení přece jenom poklesne. Osobní vlaky do Hostivic a také část osobních vlaků jezdících po berounské trati mají začínat až na Smíchově. V souvislosti s rekonstrukcí smíchovského nádraží by se také mělo odstěhovat zázemí Regiojetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 8 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...