Děti z romských rodin, které se musely vystěhovat ze Vsetína, dostanou vyšší odškodnění

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Vystěhovaní Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.

Následné spory měly složitý vývoj, postupně padla řada rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 tisíc korun, jednotlivé děti měly získat několik tisíc, případně částky kolem deseti tisíc korun. Dvě rodiny se ještě obrátily na Nejvyšší soud – a nyní částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.

Nejvyšší soud významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, které se musely vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.

„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou. Šest členů rodiny tak nově získá odškodnění od 87 tisíc do 95 tisíc korun pro každého.

Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, taktéž do starého a neudržovaného domku. Předtím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jí uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešila, což NS vytknul tehdy dospělým členům rodiny. Zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo charitativní organizace.

Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší. Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající. „Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců tak, aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.

Pod nátlakem

NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Bude se jimi znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.

Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly. Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni pod nátlakem. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.

Čunek: Je to nespravedlivé

Čunek v reakci upozornil na to, že všechny rodiny byly vystěhovány rozhodnutím soudu bez náhrady. Město podle něj mohlo lidi vystěhovat na ulici a nechat je tam. „Situace těchto rodin byla taková, že zdevastovali dům, neplatili a rozhodnutím soudu měli být vystěhováni na ulici. Rozhodnutím města něco dostali, a za to má být město potrestáno. To si myslím, že je skutečně nespravedlivé,“ uvedl Čunek.

Odmítl, že by vystěhovaní začali pít nebo nepracovat, když byli přestěhovaní. Uznal, že šlo také o rodinné vazby. „Ano, bylo to pro ně nepříjemné, ale neplatili a soud rozhodl,“ dodal Čunek. Vystěhovaní podle něj měli také možnost přestěhování odmítnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...