Byly to tři roky režimu a disciplíny, vzpomíná pamětník na Baťovu školu práce

Nahrávám video

Osm hodin ve škole a v práci, osm hodin zábavy, osm hodin spánku. Na těchto principech začala před sto lety ve Zlíně fungovat Baťova škola práce. Obuvnická firma si v ní vychovávala dělníky do výroby i manažery svých filiálek po celém světě. Až do komunistického převratu v roce 1948 školou prošlo zhruba deset tisíc lidí.

Dnes pětadevadesátiletý Jan Viktora patří k posledním žijícím absolventům Baťovy školy práce. Nastoupil do ní po druhé světové válce, v roce 1946. Za tři roky, než byla škola zrušena, se vypracoval na tovaryše. Zásady školy podle něj vycházely přímo z Baťovy filozofie – hodně se učit, pracovat a pak velmi slušně vydělávat. „Byly to tři roky takzvaného pevného výchovného systému,“ řekl.

Přesto si nestěžoval – naopak. Podle něj to byla krásná léta. „Ráno budíček, večer houkání, večerka, světlo zhaslo. Režim a disciplína. Otce jsem neměl, ten mi zemřel, a tak jsem byl rád, že jsem byl přijatý k Baťovi,“ dodal.

Podpora finanční gramotnosti – spořit bylo výhodné

Mladí muži a mladé ženy, jak byli ve škole oslovováni, přes den vyráběli boty, po práci se učili a spolu trávili i volný čas. Firma jim vyplácela mzdu, zároveň je vedla k finanční gramotnosti. Ti nejlepší si během studia vydělali na koupi baťovského domku ve Zlíně.

„Věty typu ‚nezvládnu to, nevím, nemám na to, nejsem dost dobrý‘. K čemu? Vy si říkejte: Jsem dobrý, zvládnu to,“ citovala ředitelka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková tehdejší poselství studentům.

  • Vznikla roku 1925 ve Zlíně k výchově dělníků pro Baťovy závody. Zpočátku byla jen pro chlapce, od roku 1929 také pro dívky.
  • Výuka probíhala vždy až po práci v továrně a většina předmětů byla volitelných. Povinné byly jen účetnictví, obchodní korespondence, kreslení a cizí jazyky.
  • Školu nakonec úspěšně absolvovalo více než 10 tisíc studentů.
  • Zrušena byla po komunistickém puči roku 1948.

„U Bati jsem se naučil samostatnosti a zodpovědnosti za svůj život,“ řekl před pěti lety Paměti národa Jindřich Káňa, který navštěvoval Baťovu školu práce v letech 1938–1942. Co si žáci během práce vydělali, vychovatel jim ukládal na spořicí knížku. „Utrácet jsme z toho nesměli, ale když byly Vánoce, dostali jsme povolení nakoupit v Domě služeb dárky pro rodinu,“ vzpomíná.

„Jsem vděčná za školu u Baťů. Naučila jsem se tam pracovat, vážit si práce, dělat vše poctivě a dobře. Naučila jsem se hospodařit a šetřit peníze. K tomu jsem měla spokojenou rodinu – a to považuji v životě za nejdůležitější,“ popsala Hana Totušková, která přijela do Zlína v roce 1941. Matce do Litomyšle posílala peníze, které jí pomohly přečkat válku. „Musela jsem o to ale požádat. Bylo zvykem, že výdělek se po odečtení peněz za ubytování, stravu a kapesné ukládal. Spořit bylo u Bati úžasně výhodné, protože úrok činil deset procent,“ vysvětlila pro Paměť národa.

Internáty stále obývají studenti

Internáty Baťovy školy práce stojí ve Zlíně dodnes. V některých stále bydlí studenti, dnes už v pokojích po dvou. Před sto lety přitom v jedné místnosti žilo i dvacet lidí. „Baťovský systém byl o motivaci. Čím déle v tom vzdělávacím systému vydrželi, tím měli víc výhod. Nakonec bydlet i po osmi,“ vysvětlila projektová manažerka Zlínského architektonického manuálu Lucie Šmardová.

Mladí lidé v uniformách povinně chodili do práce i za zábavou. „Byl to kvalitní, silnější materiál, který vydržel opravdu deset až patnáct let,“ říká krejčí Jaroslav Mejta. „Krásné manšestráky, kabáty, šedé kalhoty. Vždycky jste byli elegantní,“ dodává pamětník Viktora. Baťovské krédo – preciznost v práci i v životě – ho neopustilo ani ve stáří.

Výstava připomíná sto let od založení školy

Nadace Tomáše Bati připomíná výročí sta let od založení Baťovy školy práce výstavou pojmenovanou podle baťovského hesla „Mládí vpřed“. Na dvanácti panelech představuje koncept škol, jejich vliv na život mladých lidí i jejich každodennost.

Podle nadace je jejím cílem upozornit na hodnotové principy, které se v těchto školách předávaly, a na jejich význam pro současnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...