Byli jsme odhodláni se jim s lehkými zbraněmi postavit, vzpomíná voják na srpen 1968

Nahrávám video
Týden v regionech: Paměťová stopa – Josef Bartošek
Zdroj: ČT24

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Ačkoliv neměl Josef Bartošek jako věřící nestraník dobrý kádrový posudek, v politicky uvolněném roce 1966 nastoupil i díky výborné fyzické kondici k elitní vojenské jednotce zvláštního určení – 7. výsadkovému pluku v Holešově. „Otec mi vždycky říkal, že by bylo dobré, kdybych se dostal na vojnu kamkoliv jinam, jenom ne do Holešova. Tam byla nejhorší vojenská služba, nejtvrdší výcvik,“ vzpomíná Josef Bartošek. Povolávací rozkaz však dostal právě tam.

V tvrdém výcviku musel kromě fyzické zdatnosti prokázat také psychickou odolnost. Předchůdci jednotky byli britští commandos, tedy specialisté na zpravodajsko-diverzní činnost. „Naše speciální zaměření, které britští commandos neměli, bylo ničení zbraní hromadného ničení,“ vysvětluje Bartošek.

„Byli jsme obklíčeni, mířily na nás tanky“

Vpád vojáků Varšavské smlouvy do Československa ho zastihl v holešovských kasárnách několik dnů před odchodem do civilu. „Já si myslím, že nálada v ten moment byla úplně jednoznačná, jednotná a řekl bych přímo protiruská,“ říká pamětník. „Velitel roty si čistil pistoli a zpíval si při tom písničku ‚Za život, život dám, i když nerad umírám‘, tak to bylo takové pohnuté. Ale jinak se nic nedělo a čekali jsme až do rána. A ráno, když jsme šli na snídani, už jsme byli obklíčeni sovětskými tanky a mířily na nás kanony,“ popisuje.

Holešovská kasárna s okupanty nespolupracovala a bránu sovětským vojákům, i přes nařízení vlády, neotevřela. Naopak byla v pohotovosti a připravena k obraně.

„Mohli nás považovat za vzbouřence a zastřelit“

„Já konkrétně jsem měl přidělený sektor ze zadní strany kasáren. Dostal jsem k ruce kulometčíka a pancéřovníka a měli jsme bránit vstupu ruských tanků, které stály na silnici. Vzápětí jsme byli odvoláni, že naše rota dostane jiný úkol, že kruhovou obranu budou zajišťovat bojové roty,“ vzpomíná na srpnový den roku 1968 Bartošek. „Museli jsme odevzdat vojenské knížky a velitel roty nám řekl, že jdeme na práci v civilu a jestli jsme si vědomi toho, že pokud nás Rusáci chytnou, budou nás považovat za záškodníky nebo za vzbouřence a mohou nás třeba i zastřelit,“ popisuje.

Kdo nechtěl, jít nemusel, všichni ale šli dobrovolně. „Já jsem měl škorpion v aktovce. To je právě zajímavost, že tento samopal byl vyvinutý speciálně pro náš útvar,“ říká. Ve městě měli tři stanoviště, odkud pozorovali provoz a hlásili pohyb sovětských aut – městský národní výbor, poštu a spořitelnu. „Z útvaru nám natáhli speciální telefonní linku, kterou jsme měli přímo do té místnosti, samostatnou, která byla jenom od nás na velení útvaru. Nebylo to tak jednoduché jako dnes, kdy má každý mobil,“ vysvětluje.

Sovětští důstojníci přijeli na obhlídku už v červnu

Holešovský útvar byl podle Bartoška v rámci celé Varšavské smlouvy známý a hodnocen jako nejlepší. Vojáci armád Varšavské smlouvy jezdili do Holešova získávat zkušenosti. „Oni ti ruští důstojníci byli u nás a zajímali se o to, jaký máme výcvik, jaké máme zbraně, jakou máme taktiku, co dokážeme. A to byli potom konkrétně ti, kteří tady 21. srpna přijeli – ti, kteří tu předtím byli na přátelské návštěvě,“ říká Bartošek. Domnívá se proto, že už v červnu bylo o invazi rozhodnuto.

„My jsme byli přesvědčeni, že jsme natolik dobře vycvičeni, že jsme schopni se postavit i jednotce, která byla rozhodně silnější než my, protože tady bylo minimálně deset tanků a další vozidla. Byli jsme odhodláni se jim s našimi lehkými zbraněmi postavit. To byla taková válka nervů, kdy oni chtěli, abychom je pustili do kasáren,“ říká pamětník.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Plukovník tanky do kasáren nepustil

To velitel pluku odmítl. Odmítl je i tehdy, když si chtěli v kasárnách nabrat jen vodu. „Plukovník Šedina nám potom vykládal, že jim říkal, ať ty tanky odtáhnou od kasáren, že stačí, když zvedne ruku a mávne, a ze všech oken se vysunou pancéřovky,“ popisuje Bartošek napjatou situaci. Sověti skutečně v první fázi tanky stáhli do pole, ale v druhé fázi zamířili až za Přílepy.

Josefa Bartoška mrzí, že si dnes lidé svobody neváží. „Kdyby zažili padesátá léta, uvědomili by si, že žijí v takové svobodě a blahobytu. Na té době žádná pozitiva nebyla. To bylo všechno draze zaplacené pronásledováním, šikanováním a nesvobodou,“ zdůrazňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...