Bude se na Vysočině znovu těžit uran?

Bude se v Brzkově na Vysočině znovu těžit uran? Ve středu večer se o tom v obci diskutovalo. Místní lidé se od státní těžařské firmy DIAMO dozvěděli, že ještě letos by mělo začít posuzování vlivu těžby na životní prostředí. Dnes pak v Dolní Cerekvi proběhla diskuse ekologických nevládních organizací a obyvatel se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů. Dolní Cerekev je totiž jedním z míst, kde se uvažuje o možném vzniku úložiště vyhořelého jaderného paliva.

V sále v Brzkově byl občas slyšet pískot, ale hlavně tam účastníci nesouhlasně pokyvovali hlavou. Do sálu nepřišel s těžaři diskutovat asi nikdo, kdo by si znovuobnovení težby uranu v Brzkově přál.

„Určitě můj postoj je dělat všechny kroky proti tomu, aby ta těžba začala,“ řekl Ota Benc (ODS), zastupitel Kraje Vysočina.

„Myslím, že stejně vláda bude rozhodovat o nás bez nás, takže stejně ten náš názor nebude chtít ani slyšet,“ uvedl Josef Málek (KDU-ČSL), starosta obce Věžnice.

„Dotkne se každého, kdo v Přibyslavi a našich obcích žije, takže považuju já osobně za vhodné uspořádat na toto téma referendum. A nechat o tom rozhodnout občany,“ řekl Martin Kamarád (ODS), starosta Přibyslavi.

Debaty v Brzkově se zúčastnilo kolem 200 lidí. Na dotazy jim odpovídali převážně zástupci státního podniku DIAMO. Naopak představitelé ministerstva průmyslu a obchodu většinou mlčeli.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu na debatě v Brzkově
Zdroj: ČT24

„Jak je možné, že ministerstvo průmyslu a obchodu s námi nekomunikuje, dělá nějaké rozhodující kroky, a pošle nám sem dva zástupce, kteří tady mlčí?“ ptal se na debatě Aleš Bořil (nestr.), starosta Brzkova a současně moderátor besedy.

Marie Vencová, obyvatelka Brzkova a vedoucí spolku Naše budoucnost bez uranu konstatovala: „Očekávala jsem, že se od zástupců naší vlády, tedy našeho ministerstva občané dozví mnohem víc informací. Ale tady nebylo řečeno nic. Teď po té besedě mám pocit, že mě skutečně nepřesvědčili, že to je i ekonomicky výhodné. Není to ekonomicky výhodné!“ uvedla Marie Vencová.

Věcné argumenty a fundované odpovědi na otázky lidí poskytli zástupci podniku DIAMO. Podle nich se místní samosprávy i Kraj Vysočina zúčastní většiny povolovacích procesů.

„Ve všech následujících etapách jsou účastníkem řízení a jejich opodstatněné připomínky nebo podněty musí jednoznačně brát v úvahu. Pokud by nedošlo k vyřízení vypořádání opodstatněných připomínek, nelze v tomto procesu dál pokračovat,“ konstatoval Josef Lazárek, náměstek ředitele podniku Geam Dolní Rožínka - odštěpný závod DIAMO s. p.

Vybudování dolu na místě zakonzervované jámy v Brzkově, kde se uran těžil na konci 80. let, by vyšlo asi na 3 miliardy korun. Stát chce nejprve zjistit, zda by se mu taková investice vůbec vyplatila. Pokud by nakonec získal všechna povolení a mohl by začít s těžbou, první horník by do podzemí nesfáral dřív než v roce 2025.

Uskladnění vyhořelého jaderného paliva

Problémem, který se bude muset také vyřešit, je uskladňování vyhořelého, už použitého jaderného paliva. Vhodnou lokalitu pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu hledá stát od roku 1993. Do roku 2025 chce stát stanovit konečnou variantu. O pět let později se má začít stavět. Úložiště má spustit provoz zhruba v roce 2065, jeho stavba potrvá 15 let.  Česko v současnosti vyhořelé jaderné palivo ze 6 jaderných bloků skladuje v meziskladech. Jsou na Vysočině v Jaderné elektrárně Dukovany a v jihočeském Temelíně. Celkové náklady na stavbu a provoz mají být asi 111 miliard korun.

Letos v lednu Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela odložit výběrové řízení na geologický průzkum sedmi míst vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Úřad totiž sám porušil jednu z podmínek tendru, který má hodnotu více než 200 milionů korun, když rozeslal uchazečům předběžné hodnocení, které obsahovalo podrobné informace o jednotlivých nabídkách.

Diskuse v Dolní Cerekvi

Ve čtvrtek proběhla v Dolní Cerekvi, což je jedno z míst, kde se o úložišti uvažuje, diskuse ekologických nevládních organizací a obyvatel se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů. Reportér ČT tam zjišťoval, jak daleko je příprava a výběr hlubinného úložiště. 

Rozhovor s Jiřím Slovákem, ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů

Pane řediteli, vy jste odpovědný za přípravu a výběr hlubinného úložiště. Jak jste daleko, jak je to s povolením průzkumných geologických prací?

V tuto chvíli jsme podali na všech 7 v minulosti předběžně vytipovaných lokalitách žádosti o stanovení průzkumného území, ministerstvo těmto žádostem vyhovělo, ale doposud nenabyla ani jedna ta žádost právní moci.

Ta lokalita se hledá už od roku 1993. Moc daleko jste tedy nepostoupili?

Všude ve světě ten postup je velmi pomalý, za prvé je to o tom, že se hledají vhodné metody, které by nedestruktivně prozkoumaly tu lokalitu, a současně všude ve světě se hledá konsenzus s dotčenou veřejností, obcemi.

Co myslíte, že obce může přesvědčit?

Je to především o důvěře v to řešení. Přirozeně i motivace hrají důležitou roli, ale nedokážu si představit, že by některá zastupitelstva kývla pouze na základě motivací.

Slyší na to už některé obce? Už některá zastupitelstva kývla?

Žádná zastupitelstva nám nekývla, ale jistým signálem je jejich přístup právě v probíhajících řízeních v stanovení průzkumného území. Některá zastupitelstva se neodvolala, resp. některá zastupitelstva vzala zpět svá odvolání. Takže myslím si, že je to ta správná cesta. Začít skutečně uvažovat, jestli tento záměr může být přínosem pro dotčenou obec, anebo ne. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 12 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 13 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...