Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková odmítla, že by se státní památkáři významně zpožďovali při vydávání svých odborných stanovisek. Obvinila je z toho pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Městská rada chce, aby se změnil památkový zákon, čímž by se NPÚ vyřadil z procesu posuzování úprav památkově chráněných objektů. Podle Goryczkové vzniká zdržení až na straně památkářů městských, kteří spadají pod magistrát. Vedení magistrátu na to odmítlo reagovat.
Hlavním argumentem radních, kteří schválili návrh na vyřazení NPÚ z posuzování, je čas. „V podstatě ubude jeden byrokratický krok, který je zjevně navíc, protože o ochranu památek se stará už odbor památkové péče. V Praze je teď situace taková, že Národní památkový ústav mnohdy nerespektuje lhůtu stanovenou zákonem, a tím se celé řízení nesmyslně prodlužuje,“ řekla primátorka Krnáčová.
Památkový ústav ale dal již dříve najevo, že tento argument považuje za zástupný. Generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková řekla v pořadu Události, komentáře, že státní památkáři nejsou těmi, kteří by řízení skutečně výrazně zpožďovali.
NPÚ a magistrát se obviňují navzájem
„Národní památkový ústav se ve svých odborných vyjádřeních opožďuje maximálně ve dnech anebo týdnech. Daleko zásadnější problém je v následném pozdním vydávání závazných stanovisek výkonného orgánu, a tím je Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Tady je po obdržení odborného vyjádření ze strany Národního památkového ústavu prodleva mnoho měsíců,“ upozornila.
Dodala, že když chtěl její ústav jako investor od městských památkářů závazné stanovisko k obnově zahrad pod Pražským hradem, dostal jej až po pěti měsících čekání.
Zároveň dala najevo, že za návrhem na omezení vlivu NPÚ, který prošel městskou radou, může být i něco jiného než to, co zaznělo z úst politiků. „Když posuzujeme z hlediska ryze odborného zásahy na kulturních památkách, národních kulturních památkách v chráněných územích, tak občas narážíme na reakci investorů. I výkonné orgány pak mohou brát v úvahu jiné vlivy a veřejné zájmy a rozhodnout i v rozporu s odborným vyjádřením Národního památkového ústavu,“ uvedla Goryczková.
Mluvčí magistrátu vzkázal, že na její slova nikdo ze zastánců změny navržené radou nebude reagovat. Návrh ovšem městskou radou prošel krátce poté, co pražští představitelé v čele s primátorkou a také starostou Prahy 1 Oldřichem Lomeckým (TOP 09) kritizovali NPÚ v souvislosti se zřícením stropů v rekonstruované budově v centru města. Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Smetana po neštěstí tvrdil, že školu, které budova patří, vedlo právě odborné stanovisko památkářů k zachování původní trámové konstrukce, která pak nevydržela.
Boj o odstavce 6 a 7
Fakt, že návrh prošel městskou radou, zatím nemá žádný praktický dopad a nic by se nezměnilo ani v případě úspěchu na zastupitelstvu. Pražští politici zatím pouze rozhodují, zda využijí své zákonodárné iniciativy a navrhnou změnu zákona o památkové péči. Tu by potom posuzovaly obě komory parlamentu a také prezident republiky.
Změna by měla spočívat ve vyškrtnutí šestého a sedmého odstavce paragrafu čtrnáct. Podle nich musí orgán státní památkové péče – v případě Prahy městský památkový odbor – před vydáním závazného stanoviska počkat na vyjádření NPÚ jako odborné organizace.
NPÚ má na své písemné vyjádření dvacet dnů, ve složitých případech 30 dnů. Zákon zároveň říká, že „pokud ve lhůtě 20 dnů nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží, vydá závazné stanovisko bez tohoto vyjádření“.
Zároveň Prahou kritizované odstavce zavazují stavebníky, aby s NPÚ projednali přípravnou a projektovou dokumentaci úprav památkově chráněných staveb.
Návrh neměl ani při hlasování v radě jednomyslnou podporu. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) varovala, že by Praha mohla „velmi rychle přijít“ o zápis své památkové rezervace na seznam světového dědictví UNESCO.
