Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?

Příčinou je rozdílná intenzita zahřívání povrchu pevniny a moře. Zatímco evropský kontinent, respektive střední Evropa, se během dubna už díky vysoké poloze slunce nad obzorem poměrně intenzivně prohřívá, zůstávají moře v okolí Evropy kvůli své velké tepelné kapacitě ještě docela chladná. A samozřejmě ještě výrazně chladnější jsou polární oblasti na severu.

Začátek loňského dubna byl ve znamení přílivu teplého vzduchu od jihu
Zdroj: Wetterzentrale.de

Pokud vzduch z těchto regionů zamíří do střední Evropy právě od severu až severozápadu, je zpravidla velmi studený, současně se při své cestě nad otevřenými vodami Atlantiku sytí vlhkostí. Nad pevninou se pak právě díky už docela silným slunečním paprskům spodní vrstvy vzduchu ohřívají a vzniká tak velký rozdíl teploty mezi nižšími a vyššími hladinami atmosféry.

Tento velký vertikální teplotní gradient pak vede k labilitě vzduchu, což se projevuje výstupem ohřátých kvant vzduchu, která se ve výšce ochlazují a v nich přítomná vodní pára kondenzuje. Vznikají oblaky s přeháňkami, případně i bouřkami, kdy díky studenému vzduchu ve výšce nejsou výjimkou ani přeháňky s krupkami.

V polovině loňského dubna k nám ale pronikl studený vzduch od severu, který byl příčinou ničivých nočních mrazů
Zdroj: Wetterzentrale.de

Když ale někde vzduch stoupá, musí v okolí zase klesat dolů a tento kompenzující sestupný pohyb vede naopak k rozpouštění oblačnosti – a to je důvod střídání přeháněk a pauz se slunečními paprsky. Samozřejmě že se proměnlivé počasí tohoto typu nevyskytuje jen v dubnu, ale kvůli největším teplotním kontrastům je pro něj nejtypičtější. V dalších týdnech během května se už i severní oblasti kvůli stoupajícímu slunci na obloze výrazněji ohřívají a rozdíly teploty napříč Evropou a jejím okolím se snižují.

Kolísání teplot

Proměnlivost počasí ale samozřejmě souvisí i s tím, odkud se do Česka v dubnu dostávají vzduchové hmoty – při teplém jižním proudění a přílivu původem tropického vzduchu nejsou výjimkou letní, výjimečně i tropické teploty, zatímco při přílivu studeného, původem arktického vzduchu zůstávají maxima v blízkosti nebo i pod deseti stupni Celsia a v noci pak hrozí riziko mrazů, které můžou poškodit kvetoucí ovocné stromy nebo i vinnou révu a další plodiny. A někdy se při přechodu výrazných front může charakter proudění změnit během jednoho dne, a tedy i teploty ze dne na den můžou klesnout klidně o patnáct až dvacet stupňů.

Proměnlivost dubnového počasí jde ruku v ruce i s velmi působivými proměnami oblaků na nebi. Modrou barvu oblohy rychle střídají vertikálně mohutné kupovité oblaky druhu kumulus. Ty se sice při pohledu z dálky a osvícení sluncem jeví oslnivě bílé, mívají ale až hrozivě temnou základnu, která bývá znakem velké optické hustoty, a tedy i právě zmíněného velkého vertikálního rozsahu mraků. A nezřídka přinášejí i prudký déšť v přeháňce.

Zejména při přílivu oceánského vzduchu od severozápadu k nám současně přichází velmi čistý vzduch, který se projevuje jak výbornými dohlednostmi – klidně i výrazně přes sedmdesát kilometrů (pochopitelně mimo přeháňky), tak i jasnými a ostrými barvami oblaků – blankytně modré nebe ostře kontrastuje s bílými nebo až tmavě šedými oblačnými hmotami.

I v dubnu se – i když výjimečně – může objevit mlha nebo nízká oblačnost druhu stratus, která se ale, na rozdíl od podzimních nebo zimních měsíců, zpravidla rychle rozpustí. Při proudění z jižních směrů do Česka přicházejí vzduchové hmoty s větším obsahem vodní páry a taky pevných prachových částeček, které vedou k většímu zakalení a snížení dohlednosti, někdy až k deseti kilometrům. V takovém případě se barvy nebe a oblaků jeví méně výrazné, nebe získává bělavý nádech.

Extrémním případem je výrazné zakalení při příchodu saharského prachu a písku – pak má nebe a oblaky spíše až šedivé odstíny. Saharský prach tak například zahalil oblohu o loňských Velikonocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Na východě Česka nasněží, o víkendu se oteplí

O víkendu se po chladném pátku zřejmě mírně oteplí až na třináct stupňů Celsia. Objeví se ale přeháňky, a hlavně na horách má v příštích dnech padat i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na východě země může do pátečního rána napadnout na severním návětří hor až třicet centimetrů sněhu.
26. 3. 2026Aktualizováno26. 3. 2026

Do Česka se vrátí vydatné sněžení

Do Česka se v druhé polovině týdne vrátí se změnou počasí i vydatné sněžení. Očekávat ho lze zejména ve vyšších polohách Beskyd a podél česko-slovenské hranice, kde od čtvrtka do pátku může napadnout až dvacet centimetrů sněhu. Vyloučeno není, že by to mohlo být i třicet centimetrů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Dosavadní počasí v zemi sice zatím odpovídalo jaru, řidiči by se podle meteorologů ale neměli nechat sněžením zaskočit.
24. 3. 2026

Po slunném začátku týdne se prudce ochladí

Během tohoto týdne se počasí v Česku prudce změní, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Začátkem týdne bude jasno a až osmnáct stupňů Celsia. Ve druhé polovině týdne se ale zatáhne a denní teploty klesnou skoro k nule. V pátek bude přes den pouze jeden až šest stupňů nad nulou. Už od středy se objeví přeháňky a později může i v nižších polohách sněžit.
23. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

O víkendu se ochladí, na horách může sněžit

Během víkendu se v Česku mírně ochladí a bude pršet. V noci může i mrznout a ve vyšších polohách by mohlo sněžit. Zatímco předchozí víkend se nejvyšší denní teploty v Česku pohybovaly až kolem 18 stupňů Celsia, nyní bude v sobotu většinou maximálně deset stupňů. Jen na jihu Moravy by mohlo být až 12 stupňů. V neděli se pak teploty dostanou nejvýše na 13 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
19. 3. 2026

USA v půlce března zažijí nevídané červnové počasí

Takový březen zatím Spojené státy nezažily. Pokud se vyplní předpovědi na nejbližší dny, padnou nejen březnové, ale zřejmě i dubnové teplotní rekordy.
17. 3. 2026
Načítání...