Rádio Svobodná Evropa je pro nás klíčové, Taliban se nás snaží umlčet, říká afghánská novinářka

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Význam RFE/RL
Zdroj: ČT24

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

„Pro mě je (konec vysílání, pozn. red.) nepředstavitelný, abych byl upřímný. Mnoho lidí si myslí, že Rádio Svobodná Evropa je záležitostí sedmdesátých let, kdy lidé poslouchali zakázané stanice a podobně. To už ale mnoho, mnoho let neplatí,“ říká ruský novinář Svobodné Evropy, který kvůli bezpečnosti nechtěl uvést své jméno.

Rádio vysílá zejména do zemí, kde jsou potlačována lidská práva nebo omezována svoboda slova, jako jsou Rusko, Írán nebo Afghánistán. „V afghánském mediálním prostoru byla tohle vždy velmi důležitá organizace. Než se Taliban v roce 2021 chopil moci, státní průzkum zjistil, že 47 procent dospělé populace získává informace z Rádia Svobodná Evropa. To je tedy množství lidí, které každý týden oslovujeme,“ říká afghánská novinářka pracující pro Svobodnou Evropu Malali Bashirová.

Podle Bashirové v Afghánistánu vládnoucí islamistické hnutí Taliban ví, jaký má Svobodná Evropa v zemi vliv, a proto se pokouší zakázat vysílání nebo přístup na webovou stránku rádia. „Dokonce zastrašuje lidi, kteří s námi mluví, a to zejména ženy, které vystupují v našem vysílání přímo z Afghánistánu. Protože ale dbáme na bezpečnost našeho publika, ve vysílání neuvádíme jejich osobní údaje. I proto se tito lidé stále chtějí objevovat na našich platformách,“ vysvětluje Bashirová.

„Zodpovídáme se jen publiku“

Význam stanice jako zdroje nezávislých informací zdůrazňuje i ukrajinský novinář Rádia Svobodná Evropa Oleksandr Shevchenko. „Rádio Svobodná Evropa odvádí klíčovou práci v oblastech, kde lidé absolutně nemají přístup k jiným zdrojům informací, které by byly alternativou k ruské propagandě,“ odůvodňuje, proč je důležité, aby vysílání Svobodné Evropy pokračovalo.

„Rádio Svobodná Evropa je jedno z nejdůvěryhodnějších médií na Ukrajině. My jako žurnalisté si toho hodně vážíme, protože naši práci můžeme dělat čestně. To znamená, že se nemusíme starat o to, co říká náš majitel. Musíme informovat pravdivě a jediný, komu se zodpovídáme, je naše publikum,“ doplňuje s tím, že zprávy Svobodné Evropy jsou důležité i pro ukrajinské uprchlíky v Česku.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda nyní žaluje Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) a dvojici jejích představitelů Kari Lakeovou a Victora Moralese s cílem zabránit zrušení federálního grantu určeného rozhlasové stanici. Rádio argumentuje především tím, že americká ústava dává Kongresu výhradní právo rozhodovat o federálních výdajích. Kongres přitom o zrušení financování rádia nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...