Diktátoři zhasínají, my rozsvěcíme, Slovensko bedlivě sledujeme, říká prezident Svobodné Evropy

„Diktátoři se pokouší zhasnout světla, my zase rádi osvětlujeme, co se skutečně děje,“ popsal prezident Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) zásadní poslání této organizace. Stephen Capus pozici zastává od letošního ledna, v minulosti působil také jako hlavní poradce Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). V podcastu Background ČT24 okomentoval mimo jiné situaci na Slovensku.

Rádio Svobodná Evropa (RFE) vzniklo v 50. letech minulého století s cílem poskytovat svobodné a nezávislé zpravodajství lidem za železnou oponou. Po jejím pádu RFE postupně přestalo vysílat do zemí bývalého východního bloku, v uplynulých letech se ale do některých z těchto zemí zase vrátilo. Organizace to odůvodňuje omezováním svobody médií.

V září 2020 kvůli tomu obnovilo vysílání do Maďarska. „Nebyl to jen prezident organizace, kdo se tak rozhodl. Byl to uvážlivý proces, lidé se dlouho a tvrdě přeli o to, zda má smysl vracet se do Maďarska. Nakonec ta potřeba byla zcela jasná,“ míní Capus.

„Bedlivě sledujeme, co se děje na Slovensku, ale neoznamujeme teď žádné nové záměry,“ odpovídá Capus na otázku, zda se rádio chystá obnovit vysílání i u českých sousedů. „Ale znepokojuje nás to všude tam, kde dochází k narušování svobody tisku, nebo kde to hrozí. Věříme v nezávislost veřejnoprávních médií. Věříme, že by měla fungovat bez politických zásahů a bez hrozby, že budou potrestána jen za práci nezávislých novinářů,“ dodal.

Hlad po faktech

Rádiu se dál daří dostávat zpravodajství i k publiku v Rusku, kde jej tamní úřady nedávno zařadily na seznam nežádoucích organizací. „Vše je kvůli tomu složitější, ale můžu říct, že nás nic neodradí od zásadního poslání této organizace. Autokraté a diktátoři chtějí zhasnout světla, my je rádi znovu rozsvěcujeme a osvětlujeme to, co se skutečně děje. Tyto typy zákonů věci stěžují, ale nejsou kvůli nim nemožné,“ vysvětlil Capus.

Prezident Svobodné Evropy se zamyslel také nad tím, jaká je po obsahu RFE u rusky hovořícího publika poptávka. Například ve dnech po smrti opozičního politika Alexeje Navalného zaznamenalo RFE rekordní zájem. V té době se také konaly ruské „prezidentské volby“. „Znamená to, že lidé jsou hladoví po faktických informacích,“ zhodnotil Capus. „Koneckonců, je to buď náš způsob nezávislého zpravodajství, nebo státní média.“

Kreml bere novináře jako rukojmí, říká Capus

Aktuální situace v Rusku má přímý dopad i na redakci RFE. Už zhruba dvě stovky dní v zemi zadržují americko-ruskou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dlouhodobě žije v Praze. Ruské úřady to odůvodňují tím, že se sama nezaregistrovala jako „zahraniční agent“.

„Chybí nám každý den, děláme vše, co je v našich silách, abychom se pokusili zajistit její propuštění. Její osud je v rukou ruské vlády a oni to vědí. To je hlavní důvod, proč berou rukojmí. Je to strašná, nenávistná taktika uvěznit někoho prostě proto, že je Američan nebo novinář. Vidíme, že se to děje stále častěji.“

Kurmaševová není jedinou uvězněnou novinářkou organizace. „Alsu je jedním ze čtyř novinářů, které teď máme uvězněné,“ shrnul Capus. Zatímco Kurmaševová byla zatčena v Kazani, dva novináře zadržují v Bělorusku, jednoho pak na Ruskem okupovaném Krymu.

Situací novinářů se zabývá i Česko. „České úřady, zejména ministerstvo zahraničních věcí skutečně výjimečně a vytrvale podporují Alsu a další naše vězněné novináře. Viděli jsme například, že poslali k soudu pozorovatele, aby byli svědky jejího procesu. Ta podpora znamená hodně. Není to jen symbolický krok. Česká vláda se také významně podílela na povzbuzení ostatních, aby se zapojili do těchto typů aktivit,“ objasnil Capus.

Příručka autoritativních režimů

Obavy podle Capuse vyvolávají také podmínky, ve kterých jsou novináři drženi. „Alsu je ve vězeňské cele, která je velmi malá. Musí spát pár stop od díry v podlaze, která slouží jako toaleta,“ popsal. Dalším ze zadržovaných, ukrajinský novinář Vladyslav Jesypenko, byl mučen. „Z toho mučení vyplynulo ‚přiznání‘. To bylo před více než třemi lety a on stále sedí ve vězení, stále chřadne.“

Podle Capuse podobné osudy novinářů dokládají, že diktátoři využívají stejné postupy. „Stačí se podívat na ty situace. Je zcela jasné, že je tu jakási příručka, která je předávána od jednoho autoritativního režimu k druhému, kde si říkají: Tak tahle zlomíte svobodu médií. Zastrašujete je, jdete po nich, obtěžujete je a pak, v některých extrémních případech, novináře uvězníte,“ řekl Capus.

„Myslím, že je absolutně důležité, abychom světu řekli, že jsme stále tady. Můžete přijmout jakýkoliv zákon, který chcete, stále budeme dál poskytovat informace, protože to je to, co od nás naše publikum očekává,“ dodal prezident RFE.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 v iVysílání České televize a na YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...