Velké nic má terapeutickou funkci, říká Vít Klusák k dokumentární tragikomedii o pandemii

Nahrávám video

Do českých kin vstupuje dokument Velké nic, jímž Vít Klusák a Marika Pecháčková dělají „tečku“ za pandemií covidu-19. Uvedení do biografů předcházely projekce s debatami, podle tvůrců ukázaly, že snímek funguje i jako druh arteterapie. Diváci si do filmu s dramatickými i komickými momenty promítají svůj vlastní osobní film.

Podnětem k tomu vzít kameru a začít natáčet byl pro Víta Klusáka a Mariku Pecháčkovou moment, kdy vláda povolila otevření galanterií, aby lidé sami mohli šít roušky.

„Národ sobě. To myslím patří do českého specifika, dovedu si představit, že třeba Jaroslav Hašek by to v nějaké své povídce odrazil,“ vysvětluje Klusák, proč dokument představuje jako tragikomedii o českém pojetí pandemie.

Nikdo tehdy na jaře 2020 nemohl vědět, jak dlouho bude pandemie a s ní spojené restrikce trvat. Dramaturgická linka dokumentu se vyvinula od naprosté solidarity po skepsi a agresivitu. „Nebyla to vina jenom netrpělivosti nás, občanů, ale i obrovské selhání elit přispělo k tomu nepořádku,“ podotýká Klusák.

Aby subjektivní dokumentární výpověď odlišili od záplavy zpravodajských záběrů, rozhodli se tvůrci natáčet černobíle a širokoúhle. „Zmizí balast přebarvenosti současného světa, černobílost vypichuje podstatu děje,“ vysvětluje režisér.

Antirouškaři i první úmrtí s covidem

Natáčeli v nemocnici, kde zemřel první pacient s covidem-19. Sledovali tréninky vrcholových sportovců v domácích podmínkách i příběh operní pěvkyně, která se rozhodne v době zavřených divadel pracovat jako pokladní.

S kamerou poznávali také komunitu antirouškařů a antivaxerů, na interní porady je přivedla jedna z protestujících, bývalá novinářka Jana Peterková.

„Narazili jsme na její YouTube video z areálu Nemocnice na Bulovce, kde říkala, že jde lízat kliky, aby prokázala, že koronavirus neexistuje. A na konci videa vytáhla z kabelky kliku zakoupenou v železářství a tu olízla,“ popisuje Klusák, čím je Jana Peterková zaujala. Soud jí letos v únoru za šíření poplašné zprávy uložil podmínku, proti rozhodnutí se odvolala.

Snímek podle Klusáka osciluje mezi dramatickou až tragickou polohou a tou komickou. „Diváci nám často přiznávají, že během sledování se jim v hlavně rozběhl jejich osobní, vnitřní film. Dokument díky tomu má jistou arteterapeutickou funkci, což jsme chtěli. Aby to byla tečka, smíření s dobou, kterou jsme prožívali s velkým napětím,“ uzavírá Klusák.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...