Ve sbírkách amerického Kongresu jsou fotografie brněnského autora France. Fotil lidi, které nikdo nezná

Nahrávám video

Ve sbírkách Knihovny amerického Kongresu se nově objevila kolekce tří desítek českých fotografií od brněnského fotografa Romana France. Největší knihovnu na světě zaujal zejména tím, jak vytváří skupinové portréty. Už před dvěma lety od něj přijala snímky exprezidenta Václava Havla. V USA s ním natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

V deskách měl třicet snímků. Roman Franc je osobně přinesl na Kapitol, do Knihovny Kongresu, tedy nejstarší federální kulturní instituce ve Spojených státech. „Pro mě to je velký den, že moje fotky budou zařazeny vedle fotek, o kterých jsem se učil, miluji je a jsou součástí historie fotografie,“ sděluje Franc.

Devětatřicetiletý umělec vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Témata si vybrala Knihovna Kongresu sama. Skupinové portréty ze Skotska, Tichomoří nebo anonymních ukrajinských a romských dělníků na Brněnsku.

„Návštěvníci a badatelé v naší knihovně podle mě budou mít velký zájem o to vidět srovnání, jak se současný fotograf dívá zpět do minulosti, reinterpretuje ji po svém. Romanova práce to podle mě dělá skvěle,“ říká kurátor fotografie z Knihovny Kongresu Micah Messenheimer.

Tradice českých fotografů

Knihovna Kongresu má ve svých sbírkách přes patnáct milionů snímků od samých počátků fotografie. Do místní kolekce patří i fotografie od legendárních českých autorů Josefa Sudka nebo Jana Lukase.

„Je tu tradice českých fotografů. Není to velká kolekce, ale jsme šťastní za tuto příležitost, že můžeme pracovat s Romanem i na budování našich českých fondů ve 21. století,“ doplňuje Messenheimer.

Před dvěma lety zařadila Knihovna Kongresu do sbírky jeho fotografie Václava Havla na konci života. Tentokrát měl o to výjimečnější pocit. Už tu nebyl zájem o velkou postavu evropských dějin 20. století, ale o jeho volnou tvorbu. O tváře lidí, které na rozdíl od Havla nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...