Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívalo se v socialistické „koledě“. Kolekce dostali všichni, autodráhu málokdo

Fronty na mandarinky, Pitralon pro tatínka, kolekce pro maminku a Ježíšek ve stínu Dědy Mráze. Podoba vánočních svátků v sedmdesátých a osmdesátých letech je tématem dočasné výstavy, kterou připravilo Retro muzeum Praha. Návštěvníci na ni najdou typickou výzdobu i vysněné, ale ne všem dostupné dárky.

I před čtyřiceti či padesáti lety dominoval obývacímu pokoji o Vánocích smrček nebo jedle. Foukané skleněné ozdoby firmy Jablonex, které nejeden stromek zdobily, patřily k ceněným vývozním artiklům. Výstava připomene i dekorace, které v časech normalizace už byly na ústupu, ale držely se třeba na Moravě, jako je zdobení pomocí slaměných artefaktů, sušeného ovoce a oříšků.

Plněné, nebo foukané?

Mezi jehličím musely viset také plněné i foukané čokoládové figurky z vánočních kolekcí. „Kolekce se dostávaly v zaměstnání, byl to typický dárek od ROH, tedy sjednocených odborů. Zpočátku nebylo zas tolik druhů, později už ano,“ podotýká historik Petr Koura, který je spolu s Pavlínou Kourovou autorem knihy Sto let českých Vánoc o proměnách těchto svátků.

Čokoládovny Orion, Maryša či Zora začaly vánoční čokoládové ozdoby vyrábět už v létě, aby zvládly uspokojit poptávku na konci roku. Vedle fondánových salonek, lanýžových figurek nebo arabesek z želé se daly zakoupit i luxusnější, několikapatrové kolekce v Tuzexu, kde bylo možné za valuty či bony pořídit zboží, které v běžných prodejnách na pultech nebývalo.

Děda Mráz Ježíška nenahradil

Dárky pod stromeček i za normalizace nosil Ježíšek, navzdory snahám křesťanský symbol z Vánoc vystrnadit. V padesátých letech se komunistická propaganda snaží Ježíška nahradit dědou Mrázem, sovětský dovoz se ale u československé veřejnosti neujal.

„V sedmdesátých a osmdesátých letech to komunisté už nezkoušejí, ale cílenou ateizaci vidíme třeba stále na vánočních písních, které se děti ve škole učí. Nebyly to koledy jako Narodil se Kristus Pán, ale písně jako Vánoce, Vánoce přicházejí, které jsou spíše oslavou vánočního obžerství. Známá rakouská koleda Tichá noc se v osmdesátých letech zpívá nikoliv s textem katolického básníka Václava Renče z první republiky, ale s textem, kde se hovoří o tom, že lidé si dárky nadělují,“ připomíná Koura.

Svetr ne, raději autodráhu

Stejně jako dnes i tehdejší děti nerady pod stromkem nacházely „měkké dárky“. Praktické svetry či šály bývaly podomácku pletené, aby se vykompenzoval nedostatek výběru v obchodech. Se zimním odíváním v normalizačním Československu se návštěvníci výstavy mohou seznámit v samostatné expozici.

Naopak k nejžádanějším patřily lyže, kolo značky Eska či Favorit nebo kazetové magnetofony a později walkman. Na výstavě si můžou částečně splnit svůj sen ti, kteří si jako kluci psali marně Ježíškovi o pořádnou autodráhu. Ta velká složená ze sta dílů přišla i na polovinu tehdejšího platu, někdy ji dalo dohromady více domácností. Muzeum jednu takovou pro návštěvníky sestavilo, mohou si ji i vyzkoušet. K vidění jsou rovněž desítky dobových autíček.

Vánoce za normalizace přibližuje Retro muzeum do konce ledna příštího roku.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...