Válka způsobila kulturnímu dědictví Ukrajiny škody za miliardy dolarů, vyplývá ze zprávy UNESCO

Rok války Ruska proti Ukrajině způsobil kulturnímu dědictví napadené země škody za 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun). Ruská redakce BBC vyčíslení uvedla s odvoláním na údaje zveřejněné u příležitosti návštěvy generální ředitelky UNESCO Audrey Azoulayové v Kyjevě. Setkala se s prezidentem Volodomyrem Zelenským, aby projednali možné zařazení města Černihiv na seznam světového dědictví.

Zprávu o výši škod, které kulturní dědictví Ukrajiny utrpělo během prvního roku války, vypracovalo UNESCO s přispěním OSN, Světové banky, Evropské komise a ukrajinské vlády. Konkrétně pracuje s údaji za období od 24. února 2022, kdy ruská vojska na rozkaz Vladimira Putina vpadla do sousední země, do 24. února letošního roku.

„Dokážu si představit ztráty, ztráty na lidských životech během války a vše, co prožíváte. Oceňuji, že přikládáte velký význam lidskému rozměru dění a obraně kultury a vzdělávání,“ prohlásila Azoulayová. „Víme, že to definuje Ukrajinu jako zemi, a naším posláním v UNESCO je být na vaší straně, být na straně ukrajinského lidu a bránit jeho kulturní dědictví,“ dodala.

Z 2,6 miliardy dolarů celkových škod připadá zhruba 1,7 miliardy na historické objekty, budovy a místa s kulturním a společenským významem.

Dalších 650 milionů dolarů představují škody na turistických objektech, 143 milionů připadá na umělecké sbírky a 150 milionů na budovy a dílny spjaté s tvůrčí činností. Nejhůře v tomto smyslu dopadla Charkovská oblast, na kterou připadlo asi třicent procent všech kulturních ztrát.

Obnovení kulturního dědictví na Ukrajině by podle současného odhadu UNESCO přišlo na 6,9 miliardy dolarů.

Organizace navíc upozornila, že kdyby odhad ztrát přihlížel i ke ztrátě příjmů z turistiky a sportovních a dalších akcí, ze vstupného v galeriích a muzeích, celková suma škod by se vyšplhala k 15,2 miliardy dolarů (skoro 327 miliard korun), dodala BBC. 

Zápis do UNESCO řeší Oděsa i Černihiv

Azoulayová se v pondělí setkala se Zelenským a navštívila také několik památek. Například ikonickou katedrálu svaté Sofie v Kyjevě a také město Černihiv. Zelenskyj zástupkyni UNESCO oznámil, že Ukrajina chce usilovat o zápis Černihivu mezi světové dědictví. „To je (projevem) důvěry v UNESCO a v budoucnost,“ poznamenala Azoulayová. 

S ukrajinským prezidentem jednala o úsilí ochránit kulturní pomátky v zemi, podpoře vzdělávání v této souvislosti a rovněž koordinaci mezinárodní podpory. 

Zelenskyj už loni v říjnu oznámil kandidaturu Oděsy. Letos v lednu se historické centrum tohoto ukrajinského přístavního města dostalo na seznam světového dědictví UNESCO v ohrožení. Nový status by mohl pomoci ochránit tamní kulturní dědictví a umožnit lepší přístup k mezinárodní finanční a technické pomoci. 

Generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová (uprostřed) s ukrajinským ministrem kultury Oleksandrem Tkačenkem a náměstkyní ministra zahraničí Emine Džaparovou před katedrálou svaté Sofie v Kyjevě
Zdroj: Reuters

„Oděsa, svobodné město, světové město, legendární přístav, který zanechal stopu v kinematografii, literatuře a umění, se tak dostala pod posílenou ochranu mezinárodního společenství,“ poznamenala v prohlášení generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová.

Rusko v reakci na zápis Oděsy kritizovalo ukrajinskou přihlášku za „povrchní dokumentaci“, která vznikla „zkopírováním a vložením stránky Wikipedie“ o městě. Představitel Ruska také obvinil ukrajinské úřady, že v Oděse „samy ničí památky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...