Václav Havel v Americe. Kniha rozhovorů ukazuje, jak na bývalého prezidenta vzpomíná elita USA

Nahrávám video

Nová kniha nazvaná prostě Havel v Americe nabízí pohled na bývalého prezidenta očima amerických politiků, diplomatů a předních intelektuálů. V souboru rozhovorů se autorky Lenka Kabrhelová a Rosamund Johnstonová snaží pojmenovat, proč byla elita Spojených států okouzlena osobností i myšlenkami českého dramatika, disidenta a státníka. Nabízí tak i vhled do zákulisí mezinárodní politiky.

Američany do značné míry nadchl už „americký“ příběh Václava Havla. Muž, který ještě před několika měsíci seděl v komunistickém vězení, pronesl už v únoru 1990 jako prezident Československa projev v Kongresu USA. Stal se tak dokonalým symbolem probíhajících politických změn, které navíc dokázal pregnantně formulovat.

„Bez globální revoluce ve sféře lidského vědomí se nezmění nic k lepšímu ani ve sféře lidského bytí a cesta tohoto světa ke katastrofě, ať už ekologické, sociální, populační či celkově civilizační, bude neodvratná. Nehrozí-li nám dnes už světová válka, ani to, že zeměkoule vybuchne dík nesmyslným horám nashromážděných nukleárních zbraní, pak to neznamená, že je definitivně vyhráno. Vyhráno zdaleka není,“ uvedl tehdy.

Rosamund Johnstonová a Lenka Kabrhelová / Havel v Americe
Zdroj: Host

„Stále ještě neumíme postavit morálku nad politiku, vědu a ekonomiku. Stále ještě nejsme schopni pochopit, že jedinou skutečnou páteří všeho našeho konání – má-li být mravné – je odpovědnost. Odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch. Odpovědnost k řádu bytí, do něhož se všechno naše konání nesmazatelně zapisuje a kde se teprve a jen spravedlivě zhodnocuje,“ pokračoval Havel.

Vzpomíná Albrightová i Clinton

Václav Havel Foundation Library v New Yorku si dala za úkol zmapovat, jak se Havel zapsal do povědomí americké elity. Výsledkem jsou shromážděné rozhovory s osobnostmi, mezi které patří diplomatka Madeleine Albrightová, oba prezidenti z rodiny Bushů George H. W. Bush a George W. Bush, historik Timothy Snyder nebo hudebnice Suzanne Vega.

Na Havla v knize vzpomíná i někdejší prezident USA Bill Clinton. „Byl mnohem uvolněnější a plnější života, než si řada politiků dovolí být,“ říká Clinton. Ledy mezi politiky tály za zvuků jazzu nebo u sklenice piva.

Havel si ale respekt a přátelství americké hlavy státu nezískal jen tím, že byl zábavný společník. „Mnoho lidí, kterých jsme se ptali, říkalo, že Havel byl obrovsky charismatický a měl velikánskou autoritu v tom, co říkal,“ tvrdí spoluatorka knihy a redaktorka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

„Uvědomoval si, že demokracie je stav mysli, že součástí demokracie jsou lidská práva a že ruku v ruce s pravidly většiny jsou práva menšin,“ pokračuje bývalý prezident Clinton.

Býalému zpravodaji České televize v USA Martinu Řezníčkovi otevřelo jméno Havel mimo jiné dveře do kanceláře Henryho Kissingera, matadora americké diplomacie. „Kissinger tvrdí, že to byl právě on, kdo přesvědčil Havla o tom, že rozšíření Severoatlantické aliance má smysl a že pak naopak se Havel stal ještě větším zastáncem tohohle rozšíření, než byl ve skutečnosti Kissinger,“ upozorňuje Řezníček.

Historik Timothy Snyder, který se řadí mezi Havlovy obdivovatele, ale kriticky tvrdí, že někdy se Havel nechal ovlivnit až příliš. „Dostal se do vleku lidí, kterým připadal nakloněný jistým věcem, třeba válce v Iráku, se kterými zřejmě nestačil držet krok,“ říká Snyder.

Přesto zůstává Václav Havel i pro mnoho Američanů inspirativní figurou. Podle Snydera leží klíč k pochopení Havlových myšlenek v jeho eseji Moc bezmocných, podle kterého odpovědnost za stav společnosti nese každý její člen, a nikoliv jen autorita, která stojí v jejím čele. Univerzální pravidlo dodnes povzbuzuje aktivní občany po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...