Umění je určitým způsobem elitářské, míní kunsthistorička Nekvindová

Nahrávám video

Jaká je role výtvarného umění v jednadvacátém století, kde plátnům konkurují multimédia a virtuální svět? U příležitosti světového dne umění, který připadá na narozeniny renesančního malíře Leonarda da Vinciho, tedy na 15. dubna, se nad otázkou zamyslela kunsthistorička Terezie Nekvindová. Setkání s originálním obrazem digitalizace nenahradí, domnívá se mimo jiné.

Renesance do starého umění, jehož ústředním tématem bylo velebení Boha, vnesla víc oslavy sekulárního života. Da Vinciho současníkům šlo ve výtvarném umění především o to, jak co nejlépe zachytit skutečnost. Všestranný Leonardo k tomu využíval i svou zvídavost v otázkách perspektivy či psychologického zobrazení člověka.

Dnes, více než půltisíciletí po da Vinciho smrti, jsme zahlceni přemírou obrazů. V digitálním světě není jednoduché rozlišovat, který obraz je kvalitní nebo který s námi manipuluje. Navíc je ve virtuálním prostoru zpřístupňováno stále více výtvarného umění, napomohlo tomu zvláště období pandemie covidu-19, kdy výstavy zůstaly zavřené.

Nenahraditelné, ale ne vždy srozumitelné umění

„Digitalizace sbírek je jen dobře, protože ty informace potřebujeme,“ míní Nekvindová. „Většinu umění známe z reprodukcí. Ale setkání s originálem uměleckého díla to úplně nenahradí,“ dodává ovšem. Nicméně i přes rozšiřování virtuálního prostoru na úkor toho reálného pořád existují kamenné galerie a muzea a v nich vystavená umělecká díla.

Kunsthistorička Terezie Nekvindová
Zdroj: ČT24

„Mohli bychom se bavit o tom, že současné umění je určitým způsobem elitářské,“ podotýká Nekvindová. „Máme výzkumy, že bohužel lidé, kteří se nenarodí do kulturního prostředí, tak se do galerie či do opery v dospělém věku dostávají stěží. Možná k tomu nepřispívá ani podoba současného umění, o kterém spousta lidí říká, že je nesrozumitelné,“ připouští kunsthistorička.

Tuto skutečnost vyvažují galerijní a lektorské programy, které mnohé výstavní instituce nabízí. A to nejen pro dospělé návštěvníky. Rovněž „vychovávají“ k umění i děti a dospívající. K obrazům, sochám a instalacím se tak dostanou i ti, jimž chybí zmíněný podnět k zájmu o kulturu z rodiny.

V zahraničí některé národní galerie povzbuzují k návštěvě volným či dobrovolným vstupným do stálých expozic. Národní galerie Praha své sbírky zdarma zpřístupňuje jen při vybraných příležitostech, například ve státní svátky. Terezie Nekvindová se přimlouvá za to, aby tato možnost byla pravidelněji. „Je to docela důležitý aspekt, abychom se mohli k dílům opakovaně vracet bez zábran, včetně finančních,“ vysvětlila. 

Kahlo na tričku, selfíčko z knihovny

Andy Warhol naučil lidi v šedesátých letech nosit výpůjčky z výtvarného umění jako výrazné popkulturní symboly. Není problém obléknout si tričko třeba s Fridou Kahlo. Často pro nositele takový portrét či reprodukce znamená ale prostě jen pěkný obrázek. Z potisku se vytratilo jakékoliv hlásání politických nebo společenských hodnot. Kupříkladu vnímání mexické malířky coby ikony feminismu.

„K povrchnímu vnímání uměleckých děl máme hezký příklad z Městské knihovny v Praze, kde stojí dlouhá fronta turistů, kteří čekají, aby se mohli vyfotit s uměleckým dílem slovenského autora Mateje Kréna,“ zmiňuje Nekvindová.

Idiom v Městské knihovně v Praze
Zdroj: Městská knihovna v Praze/Gabriel Urbánek

Tubus z osmi tisíc knih, nahoře a dole zakončený zrcadly, takže při pohledu dovnitř budí dojem nekonečného „sloupu vědění“, stojí ve vestibulu knihovny od konce devadesátých let. „Donedávna o něj nikdo nejevil moc zájem, než se stal hitem Instagramu. A je otázka, co si lidé kromě kýženého obrázku ze setkání s tímto dílem odnesli,“ zamýšlí se historička umění.

Politicko-společenský přesah naopak nechybí při využívání uměleckých děl klimatickými aktivisty. Monu Lisu, Sixtinskou madonu a další mistrovské obrazy si vybrali jako „rukojmí“ – chrstli na ně polévku nebo se přilepili k rámu, aby upozornili na své požadavky.

Nejde o nic nového. „Před sto lety sufražetky nebojovaly za volební právo žen v rukavičkách, jeden z obrazů od Velázqueze to dokonce schytal sekáčkem na maso,“ připomněla Nekvindová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...