Tajemství všech tajemství je mým milostným dopisem Praze, říká Dan Brown

Nahrávám video

Knihy amerického spisovatele Dana Browna se prodaly ve stovkách milionů výtisků, bestsellerem je i jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, jehož děj se odehrává v Praze. „Z dramatického hlediska je historie tohoto místa dojemná. Je to přesně ten typ místa, které by se Robertu Langdonovi líbilo,“ řekl Brown v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby. „Prahu naprosto miluji, tento román je mým milostným dopisem,“ dodal spisovatel.

„Věděl jsem že budu psát o lidském vědomí, a lidské vědomí a mysticismus jsou opravdu srdcem Prahy už od dob Rudolfa II.,“ rozvedl důvody, proč si pro svůj nový román vybral právě českou metropoli. Osobně její kouzlo vnímá především v historii a architektuře. „Praha je jedno z těch míst, například když stojíte na Karlově mostě a díváte se na Pražský hrad a věže, kde máte pocit, jako byste byli na fantasy filmu, nemůžete uvěřit, že to je skutečné. Je to krásné,“ říká Brown.

Poprvé Prahu navštívil už v roce 1984, tehdy na něj však působila jiným dojmem než dnes. „Byl jsem tady v zimě, bylo chladno, pršelo a bylo šedivo. Připadalo mi to jako taková mystická země. Ale dnes mi to tu přijde mnohem veselejší,“ popsal spisovatel.

Do románu začlenil svá oblíbená místa, včetně Valdštejnské zahrady, kde obdivuje zejména krápníkovou stěnu, nebo Starý židovský hřbitov. Pražskou židovskou mystikou, konkrétně pověstí o Golemovi, se inspiroval také pro tvorbu některých postav románu. „Golem je velký ochránce, v románu je postava, která je velkým ochráncem. Chtěl jsem použít Golema jako určitou paralelu k této postavě,“ vysvětluje Brown a dodává, že mimo Česko musí lidem vysvětlovat, o co jde, protože legendu o Golemovi většinou neznají.

Život po smrti

Román Tajemství všech tajemství označuje Brown za nejambicióznější ze svých knih. „Je nejdelší, má nejsložitější zápletku, má nejvíc postav,“ přiblížil spisovatel s tím, že kniha se zabývá hlubokými tématy, jako je lidské vědomí či to, co se děje před smrtí i po ní.

„Rád píšu o velkých tématech, přelidnění, umělé inteligenci, příběhu Ježíše Krista. Neexistuje žádné větší téma než lidské vědomí, je to objektiv, skrze který vnímáme realitu, vnímáme jeden druhého, sami sebe. A tak jsem prostě cítil, že o tom musím napsat. Je to éterické téma, pomíjivé, těžko popsatelné, chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak to udělat,“ sdělil Brown.

Tvrdí, že veškerá poznání v knize jsou založená na vědě a skutečných experimentech. „Bylo to fascinují, hodně jsem toho přečetl a řekl jsem si: to nemůže být pravda,“ říká spisovatel, který v novém románu píše například o mimotělních zážitcích. Přestože byl dříve k takovým věcem skeptický, dnes na ně nahlíží jinak.

„Kdybyste se mě před osmi lety zeptali, zda existuje život po smrti, odpověděl bych, že určitě ne. Ale teď po všech těch rozhovorech s fyziky a dalšími vědci a po přečtení spousty literatury jsem dospěl k přesvědčení, že naše vědomí tu část nás samých, která je v jistém smyslu naším já, nějakým způsobem přesahuje a přežívá naše fyzické já,“ míní Brown.

Pozitivní poselství psaného slova

Podle vlastních slov se snaží být ve svých knihách optimistický a „šířit poselství, že ve světě je víc lásky než nenávisti, víc konstruktivní síly než destruktivní“. A to i navzdory současnému turbulentnímu světovému dění. „Války jsou všude ve světě a vždy byly a vy jen doufáte, že lidský druh se vyvine do bodu, kdy přestane zabíjet jeden druhého kvůli moci,“ poznamenal Brown.

Moc je ostatně jedním z dalších témat jeho románu, přičemž za klíčový nástroj v boji o nadvládu ve světě považuje literaturu. „Psané slovo je velmi mocné a vždy bylo. Když se podíváte na nejdůležitější artefakty na světě, co se týče přesvědčování lidí, náboženské texty, to jsou knihy, ke kterým se tolik lidí obrací, aby zjistili, co je pravda. Pak záleží na tom, jak to písmo čtete, je to úžasná věc, nebo hrozná,“ míní Brown.

Budoucnost knih a čtení vidí pozitivně. „Vyprávění příběhů je nejstarší forma umění na světě. Dělali jsme to vždycky, je to umělecká forma, která nemizí. Lidé čtou každý den čím dál víc, je to legrační, zírají do svých mobilních telefonů a vlastně čtou, všichni čteme, je to jen otázka toho, co čteme,“ říká Brown. „Doufejme, že si lidé zase začnou vzpomínat, jaká je to obrovská zábava číst román,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...