Severokorejští uprchlíci chtějí prorazit s K-popem. V KLDR by riskovali trest smrti

Ve Spojených státech se letos chystá prorazit nová kapela z Jižní Koreje. Jmenuje se 1Verse (čti Universe čili vesmír) a dva z jejích pěti členů se narodili v KLDR. Mluví se tak o ní jako první K-popové chlapecké skupině, s níž vystupují severokorejští uprchlíci. V jejich rodné, totalitní zemi je K-pop zakázaný pro svůj údajně zhoubný vliv, za poslech této hudby hrozí roky nucených prací, za pašování i trest smrti.

Pětadvacetiletý Ju Hjuk žil v Severním Hamgjongu, provincii na hranicích s Čínou a Ruskem. Od dětství se musel uživit, jak se dá: žebral, kradl jídlo anebo za almužnu vyřizoval pochůzky pro vojáky.

Víceméně odkázán sám na sebe zůstal poté, co jeho matka utekla do Jižní Koreje. Otec nechtěl pracovat, takže už tak nevelké úspory utrácel za úplatky, aby se práci vyhnul, a babička byla příliš stará, vyprávěl Hjuk o svém osudu stanici BBC či deníku The Wall Street Journal.

Nakonec se na Jih dostal i on. Původně nechtěl, ale přemluvil ho otec, jemuž matka za to, že pošle jejich dítě do kapitalistické ciziny, slíbila pravidelně platit. Hjuk byl sotva teenager, když odešel, o cestě trvající několik měsíců a vedoucí přes několik zemí ale podrobnosti raději neprozrazuje.

Rapoval, aby se vyrovnal s těžkostmi

Rap, s jehož nesmělými pokusy začínal ve školním kroužku, pomohl Hjukovi podělit se o zkušenosti, s nimiž se potřeboval vyrovnat. Ať už to byly vzpomínky na rodinu, kterou v KLDR nechal, zjištění o smrti otce, těžkosti z dětství, nebo nelehké sžívání se s životem a přijetí v novém domově.

Hudbu měl jako koníček, zatímco pracoval v restauracích a továrnách a splácel dluhy, než ho po účinkování v televizním pořadu oslovila producentka Michelle Cho, která měla zkušenosti z agentury zastupující K-popové interprety. Styl, o němž když vyrůstal, Hjuk jen stěží slyšel.

Z KLDR ke K-popu

V kapele 1Verse s ním vystupuje další mladík ze Severní Koreje. I když jsou vrstevníci, Kim Seok prožil odlišný příběh. Už tím, že se narodil do docela slušně situované rodiny a ke K-popu a K-dramatům měl přístup díky pašovaným kopiím. Víc o svém životě v KLDR a útěku ani on vyprávět z bezpečnostních důvodů nemůže.

„Neměli absolutně žádné povědomí o popkultuře,“ řekla o Hjukovi a Seokovi jejich hudební agentka. Na rozdíl od dalších členů kapely – Aita z Japonska a Američanů asijského původu Kennyho a Nathana – se museli tanec i hudbu učit od začátku. Na první veřejné vystoupení trénovali tři roky. Hjuk by chtěl, aby si jeho písně mohli poslechnout i Severokorejci.

Načítání...

Za poslech a šíření K-popu hrozí v KLDR vysoké tresty

Jenže v KLDR je K-pop oficiálně zakázaný. V roce 2020 byl přijat zákon, na jehož základě hrozí každému, kdo bude sledovat nebo vlastnit jihokorejské nahrávky, pět až patnáct let nucených prací. Předchozí maximální trest za tento přečin byl pět let nucených prací. Uvádí to deník The New York Times s odkazem na zákonodárce v Soulu informované zpravodajskými službami.

Těm, kdo tyto materiály pašují, hrozí ještě přísnější tresty včetně trestu smrti. A nový zákon také stanovil trest až dva roky nucených prací pro ty, kdo „mluví, píší nebo zpívají jihokorejským stylem“. Například Severokorejky své partnery místo „soudruhu“ oslovují pod – řečeno severokorejským slovníkem – „zvráceným“ vlivem jihokorejských seriálů „oppa“, tedy „drahoušku“.

Korejská redakce BBC loni získala záběry ze Severní Koreje, pořízené zřejmě ještě o dva roky dříve. Ukazují veřejný soud se dvěma teenagery, kteří se spoutanýma rukama stojí před stovkami studentů na venkovním stadionu. Dostali trest dvanácti let nucených prací za sledování a šíření K-dramat. BBC obdržela video z institutu pracujícího se severokorejskými uprchlíky, klip byl údajně v KLDR distribuován jako součást ideologické výchovy. Měl sloužit k varování před sledováním jihokorejské kultury.

Loni byl za sledování a šíření jihokorejských filmů a hudby veřejně popraven dvaadvacetiletý Severokorejec. O jeho exekuci psal list The Guardian s odvoláním na Zprávu o lidských právech v KLDR zveřejněnou jihokorejským ministerstvem pro sjednocení. Konkrétně si prý mladík poslechl sedmdesát jihokorejských skladeb a viděl tři snímky.

Jedovatá rakovina, říká Kim Čong-un o jihokorejské popkultuře

V roce 2021 severokorejský vůdce Kim Čong-un označil jihokorejskou popkulturu za „jedovatou rakovinu“ kazící „vzhled, účesy, mluvu i chování“ mladých Severokorejců. Reagoval tak na sílící oblibu filmů, seriálů a hudby z produkce Jižní Koreje, které si získávaly čím dál tím víc fanoušků po celém světě a dostaly se, samozřejmě neoficiálně, i za nejpřísněji střeženou hranici na světě.

Severokorejské státní sdělovací prostředky varovaly, že pokud by se tyto „antisocialistické a nesocialistické“ vlivy nepodařilo udržet pod kontrolou, mohla by se kvůli nim totalitní země „rozpadnout jako mokrá zeď“.

„Mladí Severokorejci mají pocit, že Kim Čong-unovi nemají být za co vděční,“ řekl tehdy magazínu The New York Times Čung Kwang-il, uprchlík z KLDR, který vede síť pašující K-pop do Severní Koreje. „Musí obnovit ideologickou kontrolu mladých, jestli nechce ztratit základy, na nichž stojí budoucnost dynastické vlády jeho rodiny,“ dodal.

Intenzivní brojení proti jihokorejské kultuře přišlo v době, kdy se ekonomika KLDR zmítala v ekonomických problémech a diplomacie se Západem stagnovala.

Pašování pomohla „sluneční politika“ i Čína

Jihokorejská popkultura se k Severokorejcům začala dostávat více v novém miléniu, v době takzvané sluneční politiky, kdy Jižní Korea vůči svému totalitnímu sousedovi uplatňovala větší vstřícnost. To vedlo k uvolnění napětí a nabídkám hospodářské a politické pomoci. Vlídný přístup ale skončil s nultými lety.

Pirátské kopie jihokorejské zábavy se ovšem nadále pašují přes Čínu. Dříve na videokazetách nebo cédéčkách, nyní na flash discích.

Místo hladomoru Láska padá z nebe

Severokorejci, kteří mají možnost – a odvahu – pustit si film či hudbu za zavřenými dveřmi a se zataženými závěsy na oknech, vidí Jižní Koreu vyobrazenou úplně jinak, než jak ji líčí severokorejská státní propaganda.

Zatímco v KLDR koncem devadesátých let minulého století zemřely miliony obyvatel kvůli hladomoru, protože vláda nebyla schopná zajistit dodávky potravin, jihokorejské seriály ukazovaly lidi, kteří drží diety, aby zhubli. Obraz tolik vzdálený od propagandistického popisu Jižní Koreje jako pekla na zemi plného žebráků.

Láska padá z nebe – jihokorejský seriál údajně oblíbený u Severokorejců
Zdroj: Netflix

Institut pro studium míru a sjednocení při Soulské státní univerzitě provedl výzkum mezi 116 lidmi, kteří v letech 2018 a 2019 utekli ze Severní Koreje. Téměř polovina z nich uvedla, že sledovala jihokorejskou popkulturu. Zvláštní oblibě se těšil seriál Láska padá z nebe o jihokorejské dědičce, kterou nenadálý poryv větu zanese na paraglidingu do KLDR – a také do života tamního důstojníka.

„Rychlost, s jakou jihokorejská kultura ovlivňuje Severní Koreu, je vážně rychlá. Mladí lidé sledují a kopírují jihokorejskou kulturu a opravdu milují vše jihokorejské,“ řekla loni novinářům na brífinku v Soulu severokorejská uprchlice.

K-pop hvězdám v Pchjongjangu tleskal i Kim Čong-un

Do KLDR se ale K-pop dostal i na oficiální pozvání, jakkoliv to zní paradoxně. V dubnu 2018 se v hlavním městě Pchjongjangu uskutečnily koncerty, na nichž vystoupily rovněž hvězdy K-popu, jako dívčí skupina Red Velvet nebo zpěvačka Seohyun z uskupení Girls' Generation. Zazpíval ale také třeba tehdy téměř sedmdesátiletý Čo Jong-pchil, patrně nejvlivnější jihokorejský zpěvák posledního půlstoletí.

Koncerty v Pchjongjangu v roce 2018 naplánovaly korejské státy jako oslavu chystané schůzky severokorejského vůdce Kim Čong-una s tehdejším jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Tento mezikorejský summit se uskutečnil po více než deseti letech od předchozího a teprve jako třetí od rozdělení Korejského poloostrova.

Na jeden z koncertů nazvaný Jaro přichází dorazil do pchjongjangského Velkého divadla dokonce Kim Čong-un se svou manželkou Ri Sol-ču, sestrou Kim Jo-čong a Kim Jong-namem, tehdejším oficiálně nejvyšším představitelem KLDR, informovala na základě agentur třeba britská BBC.

Jak prozradil jihokorejský ministr kultury, který se severokorejskými prominenty seděl v hledišti, Kim Čong-ung během koncertu tleskal, „projevil velký zájem a ptal se na řadu věcí souvisejících s písněmi a jejich texty“. S jihokorejskými umělci se dokonce pak setkal a vyfotil v zákulisí. Kim je vůbec prvním severokorejským vůdcem, který se zúčastnil vystoupení umělců z Jihu, upozorňovala jihokorejská oficiální tisková agentura Jonhap.

Kim Čong-un pózuje s jihokorejskými K-pop zpěváky při jejich koncertě v Pchjongjangu (duben 2018)
Zdroj: Reuters/KCNA

Severokorejská Spice Girl na olympiádě

Na sto padesát jihokorejských umělců přijelo do Severní Koreje spolu s vládními představiteli, novináři a také družstvem taekwondistů. Šlo o reciproční návštěvu poté, co Severní Korea vyslala na zimní olympiádu v Jižní Koreji pětisetčlennou delegaci, v níž bylo sportovců minimum, zato přes dvě stě roztleskávaček a na sto čtyřicet členů hudebního souboru.

Ten vedla Hjon Song-wol, frontmanka severokorejské dívčí kapely Moranbong (o této zpěvačce se v roce 2013 psalo, že byla popravena za šíření pornografie, což se ukázalo jako kachna). Písně skupiny, přezdívané na Západě „severokorejské Spice Girls“, jsou poplatné režimu. Dívky nicméně vystupovaly často v minisukních a botách na vysokých podpatcích, což by se dalo čekat spíše od K-popu.

Hjon Song-wol v Jižní Koreji před olympiádou
Zdroj: Reuters/Jung Yeon-je/Pool

K-pop jako provokace na hranicích

Jižní Korea si je pochopitelně vědoma, jak K-pop jejího severního souseda dráždí. Tato hudba je proto součástí cílených „provokací“ mířených do demilitarizované zóny. U přísně střežené hranice vysílají Jihokorejci čas od času propagandistické zprávy, většinou sestávají z předpovědi počasí, diskusí o demokracii, kapitalismu a životě v Jižní Koreji a z kritiky severokorejského totalitního režimu.

A pouštějí také písně právě ve stylu K-popu. Populární skladby halasící z reproduktorů mají pomoci demoralizovat severokorejské vojáky a narušit snahu Pchjongjangu omezit přístup 26 milionů obyvatel své země ke zprávám z vnějšku. Jihokorejští představitelé dříve uvedli, že vysílání z jejich reproduktorů může být slyšitelné na asi deset kilometrů a v noci dokonce až dvacet čtyři kilometrů.

Hudbu a K-dramata posílají Jihokorejci na severokorejské území také na USB ukrytých v balonech s letáky či dolarovými bankovkami. KLDR na oplátku vypouštěla obří balony naplněné papírovým odpadem, hadry, cigaretovými nedopalky, dokonce hnojem. I když obsahují v podstatě neškodný odpad, vzbuzují obavy, že by mohly posloužit i k přenosu nebezpečných biologických a chemických látek. Loni v červenci třeba balonová zásilka dopadla do areálu úřadu, kde sídlí jihokorejský prezident.

Podobné „vzkazy“ odráží míru napětí na Korejském poloostrově, kde jsou dva tamní státy de facto stále ve válečném stavu, protože válku v letech 1950 až 1953 ukončilo jen příměří, nikoliv podpis mírové smlouvy. Vypouštění balonů a vysílání z reproduktorů patřilo mezi prostředky psychologické války, na které se Jižní a Severní Korea specializovaly během studené války. V posledních letech se znepřátelené a zároveň příbuzné země dohodly na zastavení těchto aktivit, ale příležitostně je obnovily, když se napětí zvýšilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...