Dlouholetá herecká kolegyně a kamarádka Josefa Abrháma Eliška Balzerová v Interview ČT24 sdělila, že preciznějšího hereckého partnera prý v životě nepotkala. Zesnulou českou hereckou legendu označuje za šlechtice, který byl ale neobyčejně plachý. Mrzí ji, že nepředal svoje herecké umění mladé generaci. Abrhám zemřel 16. května ve věku 82 let.
Pro Balzerovou byla nejdelší spoluprací s Abrhámem Nemocnice na kraji města, kde ona hrála doktorku Čeňkovou a on doktora Blažeje. „Nedávno jsem mluvila s jedním primářem ortopedie. On říkal, že když přijde nový mladý muž do týmu, tak je to Blažej, a když přijde ženská, řeknou, že je tady Čeňková,“ říká Balzerová.
Herečka vzpomíná ale i na další spolupráce s Abrhámem, třeba na drama Karla Kachyni Městem chodí Mikuláš. „S Pepou to bylo vždycky krásné setkání, byl vždycky perfektně připravený. A velmi kolegiální. Vlídně se s kolegou domlouval, jak tu kterou scénu udělat,“ popisuje.
S Abrhámem se Balzerová roky přátelila, znali se prý 50 let. Byli spolu na dovolené, slavili společně narozeniny nebo se na sebe chodili dívat do divadla. „A tak to bylo takové už skoro možná bližší přátelství než jenom herecká spolupráce,“ říká. Podle ní Abrhám mohl hrát svůdníky, protože „doma měl jistotu v Libunce“. Šafránkové prý říkal „Lily“, podle Balzerové byl také velký gentleman.
Rozpadla se parta v Činoheráku
Balzerovou prý mrzí jedna věc. „Že tak brzo s Libunkou vzdali práci, že ještě něco nenatočili nebo nezahráli, že opustili divadelní prkna i filmový svět,“ sděluje s tím, že Abrhám měl učit mladou generaci herců. „Myslím, že by ho velmi brali. A že by to uměl. Protože on byl pořád duchem mladý. A je mi líto, že ho ti mladí třeba nepoznali při práci na jevišti, protože tak precizního partnera jsem už pak v životě nepotkala,“ míní.
Absolutní štěstí prý Abrhám zažíval na divadle, pak z něj ale podle Balzerové odešel, protože se rozpadla parta v Činoherním klubu, odešel pak ze scény kompletně. „Myslím, že k tomu přispěl jeden bulvární plátek, který ho velmi ošklivě napadl, a on od té doby prostě nechtěl být moc na veřejnosti,“ sděluje.
„Oni byli s Libunkou hodně uzavření, neradi pouštěli do svého soukromí lidi. To jsem na nich obdivovala, bylo to bezvadný, že si tak chránili svoje soukromí, své tajemství, protože herec má mít tajemství. Nemusíte o herci vědět všechno,“ říká Balzerová.
Návrat se nekonal
Sama ho prý lákala na divadelní prkna, když ještě vedla Divadlo Na Fidlovačce. „Řekla jsem, že mám nádhernou hru a že by to bylo přesně pro něj a pro Libušku. A on říkal: ‚Víš, my teď nechceme.‘ Tak jsme si dali nějaký čas, odstup. A já už jsem odcházela a on zavolal a říkal: ‚Ale neříkám definitivně ne.' Tak mi ještě dal takovou naději, protože on nerad lidi zarmucoval. Tu hru pořád mám, ale oni dva už ji hrát nebudou. Byla by přesně pro ně,“ sděluje.
Abrhám se také často objevoval v hrách Václava Havla. „Oni byli oba velmi plašší. Pepa měl takový plachý oko. Když se na vás třeba díval v milostné roli, tak byste řekla, že vás nesvede. Ale právě ta plachost byla taková, že si ženský říkaly: my ho musíme zachránit. On byl velmi něžný plachý muž,“ míní herečka.
Konec starých časů
„Přiznám se, že se mi stala taková zvláštní věc. V pondělí šestnáctého května jsem hrála představení pár metrů od Činoherního klubu v jiném divadle. A před představením jsme s kolegyní celý večer mluvily o Pepovi. Nevím proč, ale říkaly jsme si, jak se asi má a že je fajn, že je se svojí rodinou. Že ho syn tak krásně chrání před zraky a kamerami a objektivy. Říkaly jsme si: škoda, že už za ním nemůže moc kamarádů. Už jsou všichni pryč. A povídaly jsme si o něm celý večer. A v noci se to stalo, takže to bylo takový zvláštní,“ vzpomíná herečka.
V souvislosti s Abrhámovým odchodem se mluví o „konci starých časů“. „No, protože Pepa byl šlechtic. A tak, jako odešly staré časy šlechty, která odešla do zahraničí a nechala tady jen majetky, tak Pepa nám tady také nechal ohromný majetek. Ale jako šlechtic odešel,“ dodává.
