Rusové ničí ukrajinské umění, Ukrajinci se o něj zajímají o to víc

Ruské útoky proti Ukrajině od února 2022 poškodily podle UNESCO na tři sta čtyřicet památek. Zničení velké části kulturního dědictví povzbudilo zvýšený zájem Ukrajinců o vlastní kulturu, píše se dokonce o ukrajinském kulturním boomu.

UNESCO letos v únoru zveřejnilo odhad, že Ukrajina bude během příštího desetiletí potřebovat k obnově svých kulturních památek a turistického průmyslu téměř devět miliard dolarů (zhruba 213 miliard korun).

Země podle německé komise UNESCO z roku 2022 vede celkem seznam více než tří tisíc památek. Boje na základě letošního odhadu organizace způsobily miliardové škody u 341 kulturních památek po celé Ukrajině. Důsledkem války jsou poničené církevní objekty, historicky nebo umělecky zajímavé budovy, muzea, památníky i knihovny.

Někdy se kulturně významné stavby prostě „připletly“ k útoku mířeného na vojensky zajímavější cíle v blízkosti, ale vyloučit nelze ani záměrné ničení. „Ruské rakety a letadla záměrně ničí historická centra velkých měst. Putin chce zničit evropské dědictví a kulturu, vymazat je z povrchu zemského, upozorňoval v CNN po začátku ruské vojenské agrese tehdejší ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko.

Nejde jen o zásahy střelami, na poškozování kulturního dědictví se podepisuje také odvážení obrazů, zlata či rukopisů z okupovaných území. Tkačenkův ministerský nástupce Rostyslav Karandějev letos v červenci uvedl, že „podle přibližných odhadů“ na dočasně Ruskem okupovaných územích zůstalo asi jeden a půl milionu muzejních exponátů a jejich osud zůstává neznámý.

UNESCO rovněž upozorňuje, že záměrné ničení kulturního dědictví, například náboženských budov a artefaktů, může být považováno za válečný zločin. Mezinárodní trestní soud poprvé vznesl obvinění z válečných zločinů zahrnující úmyslné útoky na náboženské památky a budovy v roce 2015 v kauze týkající se africké země Mali.

Identita, komunita i léčba traumat

Poškozování kulturního dědictví zároveň Ukrajince podněcuje k podpoře vlastní kultury, všímá si například BBC. Přináší v neposlední řadě osvobození od kulturního prostoru ovládaného Ruskem, který Ukrajinci po desetiletí sdíleli pod sovětskou nadvládou. Přičemž hodnotu kulturní samostatnosti Ukrajiny snižuje i Vladimir Putin, odvolává se přitom na tradici nejen sovětské éry, ale i carského impéria.

Redaktorka Rádia Svobodná Evropa Oksana Pelenská poukázala na to, proč je destrukce kultury obecně vnímána velmi citlivě. „Umění je velmi významná podstata národa. A když národ nemá čím podložit podstatu svých dějin, tak to znamená, že ten národ neexistuje,“ konstatovala.

Kulturní památky mají rovněž význam pro místní sociální vazby. „Viděla jsem, že komunity žádají o kulturu a svá kulturní centra. Potřebují ji pro svou odolnost. Kultura je velmi důležitá pro léčení traumat,“ uvedla šéfka ukrajinské kanceláře UNESCO Chiara Dezziová Bardeschiová.

Jako konkrétní příklad komunitního významu poslouží hlavní pravoslavný kostel v Oděse – chrám Proměnění Páně. „Je symbolem celé komunity s hlubokým duchovním a historickým významem,“ podotkla Dezziová Bardeschiová o církevní stavbě, jejíž staletou historii proměnily ruské rakety v ruiny. Historické centrum Oděsy zařadilo UNESCO loni na seznam světového dědictví v ohrožení a poničení tamních památek odsoudilo jako „nestydatý útok ruských sil“.

Dědictví minulých generací pro ty budoucí

„Abyste pochopili, co jste ztratili, musí vám to někdo vzít,“ vysvětlila vzepjetí ukrajinského zájmu o kulturu Nasťa Iščenková z muzea věnovaného ukrajinskému filozofovi a spisovateli Hryhoriji Skovorodovi. Zřízeno je v Charkovské oblasti v domě, kde myslitel v osmnáctém století žil, a patří k poničeným kulturním budovám. „Nespojujeme se kvůli agresi nebo hněvu, ale kvůli kulturním hodnotám, které každý z nás předá dalším generacím,“ řekla Iščenková stanici BBC.

Britský list s odkazem na ukrajinské noviny Den píše, že na Ukrajině vznikají nové kapely, divadla jsou plná a vychází také stále více současné ukrajinské literatury. Spisovatelé přitom sahají často i k historickým tématům, skrze něž reflektují snahy si Ukrajinu podmanit.

Překladatelka a básnířka Marie Iljašenko – rodačka z Kyjeva – mluví o proměněné roli ukrajinských umělců. Zvýšenou literární produkci podněcuje potřeba autentického svědectví. „Působí jako vyslanci ve světě, vyprávějí to, co bylo zamlčeno, dělí se o historii Ukrajiny, cítí, že je to velice zodpovědné,“ uvedla v dřívějším rozhovoru pro ČT24.

Boom zažívá především poezie. Básníci se stali jedněmi z nejpopulárnějších hlasů v zemi, jejich verše odráží syrové emoce konfliktu. Jeden z nejznámějších ukrajinských spisovatelů Serhij Žadan, známý z překladů i českým čtenářům, zaplnil při večeru poezie sportovní stadion. To by bylo ještě před pár lety nemyslitelné. The New York Times zveřejnil informace od největšího ukrajinského knihkupeckého řetězce Ye, který hlásí, že v prvním roce války prodal dvaapůlkrát více knih současné poezie než v roce 2021.

Vláda dokonce zřídila web, kam mohou lidé vkládat své válečné verše, publikovány na ní jsou už desetitisíce básní. Záliba v poezii má své historické kořeny, ukrajinské sebevědomí rostlo z tvorby básníků v čele s asi tím nejznámějším – Tarasem Ševčenkem.

Současná ukrajinská kultura, od poezie po populární hudbu, zažívá zlatý věk, potvrzuje think-tank Atlantic Council. „Uprostřed smrti a zkázy způsobené ruskou invazí se totiž Ukrajinci nebývalým způsobem hlásí ke své kultuře, historii a identitě. Od února 2022 přijaly miliony Ukrajinců ukrajinský jazyk do svého každodenního života. Ukrajinská historická vyprávění, která byla po generace potlačována silami ruského imperialismu, jsou nyní znovu objevována a mění vnímání toho, co znamená být Ukrajincem,“ uvádí.

Sjednocující role kultury

Zvýšený zájem o kulturu je podložen nejen dojmy, ale i daty. Ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území odkazuje na průzkum, který provedla sociologická skupina Rating s podporou Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Zpráva s názvem „Naše národní identita je základem ukrajinské kultury“ vznikla na základě dotazování více než tří tisíc dospělých Ukrajinců v Charkovské, Sumské či Chersonské oblasti.

„Respondenti se domnívali, že ukrajinská kultura hraje sjednocující roli. Domnívají se, že kulturní dědictví Ukrajiny tvoří základ identity obyvatel a pomáhá jim emocionálně se připravit na odpor proti okupantům,“ píše ministerstvo. Největší vlastenecké naladění bylo znát u starších respondentů, kteří se vlivem zkušenosti s válkou začali více zajímat o místní a národní historii, literaturu a tradice.

Začalo to Euromajdanem

Zájem o kulturu pohání eskalace ruské agrese po únoru 2022, kulturní vlnu bylo ale možné pozorovat už dříve. Britský institut Chatham House ji datuje do doby před deseti lety, kdy tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč po nátlaku Ruska odmítl podepsat asociační dohodu s EU, což vedlo k několikaměsíčním protestům známým jako Euromajdan. Záhy po vítězství protirežimní revoluce Kreml vyslal okupační vojska na poloostrov Krym a rozpoutal válku na Donbase.

„Během šesti let od revoluce na Euromajdanu došlo na Ukrajině k obnově kulturních aktivit, od divadelních představení přes projekty obnovy měst až po pop-up výstavy, které podnítila dynamická a energická komunita tvůrců zdola a které jsou podporovány finančními prostředky z nových státních kulturních institucí,“ uvádí autorka zprávy z roku 2021 Marina Pesentiová z Ukrajinského institutu v Londýně.

Důsledkem je podle ní stále pozitivnější vnímání kultury, která byla dříve považována za zbytečný luxus, nicméně v chudších regionech označuje zájem o kulturu stále za nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...