Recenze: V íránské filmové reality show se hraje o život

Patriarchální společnost, v ní dvě ženy, jeden mrtvý muž. Ty dvě ženy bývaly kamarádky a mrtvý muž byl jedné otcem a druhé manželem. Mladá manželka nešťastnou náhodou muže zabila a byla odsouzena k trestu smrti. Ale je tady živá televizní show, kde vražedkyně může veřejně poprosit člena rodiny o odpuštění a člen rodiny to odpuštění před zraky milionů diváků může poskytnout. Udělá to? A jak bude hlasovat veřejnost?

Íránský film Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon, režie: Massoud Bakhshi) se promítal na aktuální přehlídce Tady Vary. Příspěvek o těžkém údělu žen v současném Íránu, kde vládne mužský princip a odplata oko za oko je legální, si nese označení vítěze z filmového festivalu v Sundance.  

Snímek začíná pohledem na moderní Teherán, na pulsující a dynamické noční město. Následně se s kamerou dostaneme ke vstupu do televizního studia, kde se začíná odkrývat jeden velký večerní příběh.

Maryam pochází z chudších vrstev. Nešťastně zabila svého bohatého staršího manžela, s nímž ji vázalo dočasné manželství, což je varianta vztahu v současném Íránu běžná s podmínkou, že zůstane bez dětí. Rozrušená a s pouty na rukou se Maryam v televizním studiu setkává s dcerou zabitého muže a svou někdejší kamarádkou. Vzdělaná, distingovaná Mona přináší jiný pohled na věc.

Čas na emoce

Televizní pořad je živě vysílaný o svátku Jalda, připadajícím na zimní slunovrat a oslavující nejdelší noc v roce. V íránské kultuře něco jako silvestr, kdy se mají všichni jen radovat. A také čas pro velké národní odpuštění před šedesáti miliony diváků.

Jedenapůlhodinový formát je dobrý pro rozehrání emocí všeho druhu. Tragický příběh jedné rodiny prokládají reklamy a hudební vstupy, plánovaně a někdy neplánovaně.

Sadaf Asgariová, která hraje Maryam, dává do postavy lehkou hysterii a zoufalství, emoce pomyslným divákům u televizí i skutečným divákům v kině poměrně nepříjemné. O její naději na dobrý konec, k němuž měla díky účasti v pořadu našlápnuto, začnou pochybovat.

Monu představuje jedna z nejznámějších současných íránských hvězd Behnaz Jafariová. Ukazuje ženu, která má momentálně moc nad osudem své sokyně, již převyšuje majetkem i vzděláním. Přesto není zlá, i ona si vláčí osobní i společenské bolesti.

Oko za oko?

Má právo uplatnit odvetu oko za oko, ale jak ji upozorňuje právník – tato odplata je ve skutečnosti finančně i morálně velmi náročná: „Lidé si vás najdou, i když zmizíte, najdou vás na sociálních sítích a nedají vám pokoj, přestože na tuto odplatu máte právo.“ Smyšlený příběh, natočený na základě skutečných událostí, ukazuje, že obětí systému nemusí být jen údajná vražedkyně, ale i dcera zabitého muže.

Režisér Massoud Bakhshi k Jaldě, noci odpouštění napsal i scénář. Stejně jako ke svému debutu, Spořádané rodině z roku 2012. Jeho první snímek je v Íránu zakázaný, druhý – natočený v široké koprodukci Francie, Německa, Švýcarska, Lucemburska Libanonu a Íránu – má zatím cestu volnou.

A navzdory těžkému tématu cítíme, že Jalda, noc odpouštění nechce být jen filmem festivalovým, ale divácky vstřícným způsobem vyprávění má ambici být i filmem mainstreamovým.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...