Recenze: Krejcarovy kočky nepředou

Libor Krejcar, jehož výstava Strážci paměti byla v září otevřena v pražské Galerii U Prstenu, žije sice stranou velkoměstského uměleckého provozu, klid heřmanoměsteckého ateliéru ale vydává o to osobitější a výrazné plody.

Ač aktuální pražská instalace rozhodně není první Krejcarovou výstavou (vystavuje již od roku 1985 a jeho díla obdivovali i v USA, Německu a dalších zemích), při ohlédnutí za staršími expozicemi je okamžitě patrné výtvarníkovo neustálé ohledávání nových výrazových možností – i přesto, že může být, zcela scestně, považován pouze za autora „těch divnejch koček“.

Samozřejmě sochy zvláštních šelem, nesoucích rodové označení Pantheria, procházejí celou Krejcarovou tvorbou, proměňují se však, a to nejen pokud jde o materiál a jeho zpracování. Krejcar je vyučený řezbář a restaurátor (ale také má velice osobitou kapelu Tamers of Flowers s třemi vydanými alby) a na jeho sochách je původní řemeslo znát – své Pantherie skládá jak z dřevěných dílů, tak modeluje z bílé nepatinované sádry, jež vyhlazena ovšem působí jako laminát.

O madonách držících skelety

A nejsou to nějaké kočičky, žádné předoucí micinky, ale až archetypálně pojatá ztělesnění energie, síly, dravosti – a to ve všech smyslech. Krásným příkladem je Pantheria – Magorova Valdická kočka, věnovaná, jak název naznačuje, básníku Ivanu Martinu Jirousovi (23. září by se dožil 75 let) a jeho pobytu v bolševickém vězeňském pekle, kriminále ve Valdicích.

Mimochodem dedikace nenáhodná, oba pojilo dlouholeté přátelství a vzájemný respekt, Jirous psal o Krejcarovi ve svých básních, Krejcar mu na oplátku některé sbírky ilustroval či k nim navrhoval obálky. A proč neodcitovat z básně L. K. z Magorovy sbírky Okuje (2007): „Měl jsem mluvit o madonách / i když snad spíš bych mluvit měl o kočkách / o madonách potkánky držících / o madonách držících skelety v náručí / i o těch co drží v náručí kostřičky / o alabastru jenž se sádře podobá /(…) / o hnízdech prázdných vyhaslých a svících hořících / (…) / mlčet jsem měl ať řeknou to jiní / ať napíší to jiní.“

Vratislav Brabenec hraje na vernisáži výstavy
Zdroj: Věra Drápalová

Jirous zde zjevně píše o cyklu Pantheria – Madony, který je na výstavě též k vidění. Jednotlivé kočičí busty, zevnitř osvícené, ovšem rozhodně nejsou klasickými madonkami, místo Ježíše drží kostřičky krys, ptáků. A přesto se nejedná o nějakou persifláž, naopak – nesmíme zapomínat, že Krejcar je hluboce věřící člověk.

Důkazem toho je i šest umně sestavených objektů z cyklu Veraikony. Název odkazuje na takzvanou Veroničinu roušku, šátek, jenž svatá Veronika podala Kristovi, aby si otřel tvář – a otisk, který v této roušce zanechal, je považován za pravou (tedy veraikon) Kristovu podobu. Krejcar každý z Veraikonů utváří jinak, shodný je pouze rozměr a profil. Naznačuje se tím, že Kristova podoba se může na pohled lišit, to základní – tedy již zmíněná velikost, profil, idea – však zůstává? Tajemně uzavřené do sebe jsou Pantherie – Strážci (2006) jak z nějaké pradávné doby, vyzařující mrtvý klid, věčnost jako z nějakého mýtu, vše ještě umocněné jejich dlouhými křídly.

Oheň, popel a náhoda

Výrazem Krejcarova zmíněného hledání je jistě i cyklus Vypalované kresby, vytvářený doutnáky zapálenými na papíru a zanechávajícími tak stopy. Kloubí se v nich jak prvek záměru, tak nepředvídatelnost, kdy umělec může ohni pouze naznačit směřování, ne však míru stop, které zanechá.

S prvkem „náhodnosti“ pracuje Krejcar i v cyklu Tváře ve zdi a jiné příběhy z roku 2017. Podobně jako třeba Vladimír Boudník nebo Ladislav Novák, vyhledává v spletitém podkladě podoby, jež pak tužkou, cigaretovým popelem či čajem vynáší k bytí. Aniž bychom chtěli hledat nějaké spřízněnosti, připomínají také některé „zlé“ kresby Toyen. Podobně neortodoxní jsou Sypané krajiny, kdy Krejcar do skleněných boxů sype piliny a dřevěný popel.

Libor Krejcar na zahájení své výstavy Strážci paměti (Galerie U Prstenu)
Zdroj: Věra Drápalová

Jirousem je inspirován také cyklus Na křídlech / z Akrostichů a jiných básní IMJ z let 2011 až 2015. Na řadě vystavených objektů vidíme andělská křídla (připjatá na čtvercový podklad, vždy různě pojednaný) polepená kopiemi rukopisů Jirousových básní, ale i účtenek z hostinců – jakoby se zde skládala pocta Jirousovi básníkovi, Jirousovi věřícímu a také Jirousovi pijanovi. Další poctu skládá Krejcar sochaři a kreslíři Karlu Neprašovi a jeho ženě Naděždě Plíškové v cyklu Etuje pro N.P. a K.N. z let 1988–1990. Neprašovi se kovové objekty, příjemně upomínající na jeho vlastní, musely jistě líbit.

Výstava Strážci paměti je v Galerii U Prstenu k vidění ještě do 18. října tohoto roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...