Recenze: Hold muži, který to myslel vážně

Inscenace Plukovník Švec, uváděná na Nové scéně Národního divadla, je na „dnešní poměry“ statická, doslovná, edukativní, patetická; ba jeví se i jako příležitostná. A přece je mi o dost sympatičtější než většina „modernější“ činoherní produkce, kterou má Nová scéna na repertoáru.

Hru Plukovník Švec napsal spisovatel a někdejší legionář Rudolf Medek, otec malíře Mikuláše Medka a muzikologa a publicisty Ivana Medka, v roce 1928. A hned 27. října onoho roku si odbyla premiéru na scéně Národního divadla – k desetiletému výročí republiky. Její divácký úspěch byl v rámci tuzemského divadelnictví mimořádný, vpravdě lidový.

Tehdy se pochopitelně Medkova hra provozovala na jevišti historické budovy ND, což si dnes – vzhledem k jejím literárním kvalitám a koneckonců i námětu – lze jen těžko představit. Ale deset let po založení republiky byli legionáři živým fenoménem politického a veřejného života a hold důstojníkovi, který sebevraždou vyburcoval demoralizované bratry ve zbrani, byl mnohými vnímán coby nepatřičné gesto.

Kritické hlasy hře vyčítaly, zjednodušeně řečeno, především to, že dělá hrdinu z člověka, který podlehl malomyslnosti. A že Medek obraz československých legií v Rusku pokřivil. Literární kvalita dramatu šla stranou, do soudů se draly ideologie. Jenže ostré spory pod náporem času rychle vyvanou. Zůstane dílo vydané napospas „věčnosti“.

Devadesát let po napsání Plukovníka Švece je evidentní provinciální umělecká úroveň této hry s dokumentárními prvky; její text je v původním znění přetištěn v obsažném programu k nynější inscenaci (bezmála tři stovky stran kapesního formátu!). Režisér a scenárista Jiří Havelka a dramaturgyně Marta Ljubková květnaté, upovídané repliky důkladně probrali, ale citlivě uchovali specifičnost Medkova stylu.

Pietnost jejich přístupu však prvořadě tkví v tom, že uznávají étos plukovníkova konání a mají respekt k tomu, co legionáři v Rusku vykonali. Toto inscenátoři vytkli před závorku, to nechali mimo diskusi; „jen“ hledali způsob, jak dnešnímu publiku sdělit, o jak vážné věci ve hře běží a zda jádro Medkova poselství – víra v čestnost, v nadosobní hodnoty spojené s národem a s vojenským posláním, víra ve smysl sebeobětování – je ono drama schopno vyslat i k naší přítomnosti. A ten způsob inscenátoři našli!

Celou recenzi Josefa Chuchmy si můžete přečíst na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...