První sbírka Shakespearových her přišla před čtyřmi sty lety na dva dělnické platy, dnes stojí miliony

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

V Shakespearově době se hry psaly pro konkrétní představení a jen zřídka se tiskly, proto se jich také mnoho ztratilo. V případě tvorby alžbětinského dramatika osmnáct her existovalo před vydáním souhrnného díla pouze jako rukopisné kopie s poznámkami nebo texty pro nápovědu.

Část her byla vytištěna v malých knihách zvaných podle svého formátu „quartos“, často se jednalo o jediné verze textů, při přípravě k tisku a přepisech se do nich dostalo nemálo chyb. I při tisku Prvního folia se chybovalo, mimo jiné proto, že k práci byl přidělen nezkušený učeň – a chyby se zachovaly, protože papír byl velmi drahý, opravování by se tedy docela prodražilo.

Do pečlivého shromažďování Shakespearových roztroušených textů se pustili jeho kolegové ze souboru Královská společnosti (King’s Men) sedm let po dramatikově smrti. Johnu Hemingesovi, Henrymu Condellovi a Richardu Burbageovi dramatik odkázal ve své závěti peníze na nákup smutečních prstenů na jeho památku. Tu se rozhodli uctít i knihou.

Z titulního listu shlíží Shakespearův portrét. Mědirytina od vlámského umělce Martina Droeshouta není považována za umělecky nijak hodnotnou, na dokončení spěchal kvůli tisku. Nemohl tušit, že se jeho dílo stane jedním z nejznámějších portrétů vůbec. Tehdy jednadvacetiletý rytec pravděpodobně okopíroval části z jiných obrazů nebo kreseb, nelze vyloučit, že s věrností portrétu mu pomáhali i ti, kteří Shakespeara osobně znali.

Folio odkazuje k označení pro formát, který odpovídá jednomu přeložení archu papíru. Kniha s výškou hřbetu asi čtyřiceti centimetrů obsahovala šestatřicet ze sedmatřiceti Shakespearových her, poprvé uspořádaných jako komedie, tragédie a historie.

Pro bohaté příznivce divadla

Předpokládá se, že vzniklo přibližně sedm set padesát výtisků. Některé sešity byly svázány do telecí, ovčí nebo kozí kůže. Většina ale zůstala nesvázána, aby si zákazník mohl vybrat podle svého vkusu.

„Folio není původní Shakespeare, tento status ve skutečnosti neexistuje. Folio je zmrazený záznam různých scénářů v různých fázích jejich existence,“ podotkla pro Shakespeare's Globe shakespearoložka Emma Smithová.

Takto objemné vydání příslušelo tehdy výhradně právním a teologickým spisům. „(Shakespearovi) kolegové vytvořili jakýsi testament největšímu dramatikovi, s nímž jistě kdy spolupracovali. A jak se ukázalo, největšímu anglicky píšícímu dramatikovi,“ uvedl Will Tosh z výzkumného oddělení Shakespearova divadla Globe.

Cílovými zákazníky byli nároční a bohatí návštěvníci divadla. První folio stálo zhruba tolik, kolik odpovídalo dvouměsíční mzdě kvalifikovaného dělníka. Poté, co se sbírka vyprodala, bylo do deseti let dokončeno ještě druhé vydání.

Luxusní zboží

„Vydání z roku 1623 získalo pověst autority, kterou pozdější vydání neměla, a jako artefakt těžilo z rozmachu luxusního konzumu živeného penězi z obchodu s otroky. Ve druhé polovině 18. století nové bohatství podnítilo trhy s luxusním zbožím. Došlo k souběhu dvou proudů – jednoho, který je podle mého názoru ekonomický, a druhého, který je spíše vědecký a divadelní. Dohromady způsobily, že se tato kniha stala velmi žádanou a superdrahou,“ uvedla Emma Smithová.

V roce 2020 se jeden výtisk Prvního folia vydražil za rekordních 9,97 milionu dolarů (přes 212 milionů korun). Londýnská aukční síň Christie’s letos v květnu vystavila šest vzácných výtisků původního vydání Prvního folia, podle organizátorů výstavy to byla jediná příležitost, kdy je mohla veřejnost vidět pohromadě.

Právě šest je počet výtisků, které jsou podle odhadů v držení v soukromých rukou. Z původních více než sedmi stovek se jich ale celkově dochovalo přes dvě stě třicet. Jen šestapadesát z nich je ale kompletních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...