Průměrný český sběratel umění je muž, který obraz koupí kvůli emociální hodnotě, ukázal průzkum

Nahrávám video

O peníze jde mezi českými sběrateli až na druhém místě, ukázal mimo jiné dosud největší průzkum o českém sběratelském trhu s uměním. Art Report připravila J&T Banka společně s portálem Art+ a zapojilo se do něj více než osm set sběratelů.

Odpovědi načrtly portrét průměrného českého sběratele. „Umění kupuje více než pět let, častěji jde o muže než o ženu. Nakupuje nejvíce malby, a to několikrát za rok. Za jedno dílo utratí většinou do padesáti tisíc korun. Díla zpravidla neprodává,“ představuje průměrného sběratele Art+.

Sociální status či rodinné zázemí sice v rozhodnutí stát se sběratelem roli hraje, ale oproti ostatním motivacím celkem podružnou. Hlavním impulsem je zájem o umění a osobní vztah k němu. Průzkum ukázal, že k nákupu sběratele nejčastěji vede emociální hodnota díla nebo snaha ucelit existující sbírku. „Potřebuji mít jak v knihovně, tak na zdech díla, která zpochybňují, jak se díváme na svět, a vyvolávají otázky,“ říká například sběratel Pavel Brož.

Krize nahrává investicím do umění

Až druhotnou motivací pro současné sběratele je nákup uměleckého díla jako investice. K tomu se hlásí spíše ti, kteří umění kupují kratší dobu. „Velká část sběratelů vstoupila na trh teprve v posledních letech, jejich motivací je primárně obrana proti inflaci nebo další investiční motivace,“ souhlasí galeristka Valerie Dvořáková, jež se na průzkumu podílela.

Investice do umění podle ní při finančních krizích rostou. „V souvislosti se vším, co se teď děje, covidem, Ukrajinou, inflací, zdražováním energií, přišla řada nových zájemců, pro které možná je ten prvotní motiv finanční,“ všímá si i sběratel Brož. „Ale myslím, že i v těchto případech se stane, že koupíte první, druhé, třetí dílo – a najednou se na to začnete dívat jinak, než koupil jsem za sto, prodám za dvě stě,“ usuzuje.

Průzkum sběratelství (Art Report)
Zdroj: Art Report 22

Sběratele napříč motivacemi zajímá především současné umění od tuzemských tvůrců. „Řada sběratelů sbírá i proto, aby současné umělce podpořila,“ dodává Dvořáková. Vede přitom nákup v on-line aukcích, k nimž se hlásí přes šedesát procent sběratelů z průzkumu, polovina si dílo vybere přímo v ateliéru umělce.

„V České republice je role sběratelů z mého pohledu důležitější než ve světě, a to kvůli absenci pravidelných nákupů ze strany velkých institucí. I díla, která by měla končit v Národní galerii, často končí v soukromých sbírkách,“ podotýká Brož. Sběratelé sami je pak prezentují ve vlastních, ale veřejnosti přístupných expozicích.

Nejprodávanější je Kintera, na rekordmany klasické moderny ale nemá

Z databáze Art+ vyplynulo, že v letech 2011 až 2020 byl nejprodávanějším současným výtvarným umělcem – měřeno jen na tuzemských aukcích – Krištof Kintera. Sto padesát jeho děl koupili sběratelé ve sledovaném období celkem za více než dvanáct a půl milionu korun. S obratem osm a půl milionu následoval Federico Díaz a na třetím místě někdejší streetartista Pasta Oner, za jehož tvorbu kupci dali v souhrnu ještě o další milion méně. 

Ceny za současné umění v tuzemských aukcích ale zdaleka nedosahují hodnot klasické moderny. Například celková suma vydaná od roku 2011 do roku 2021 v aukcích za díla deseti nejprodávanějších autorů narozených po roce 1961 je jen asi polovina částky, za kterou byl před dvěma lety vydražen Kupkův obraz Divertimento II. S devadesáti miliony korun vytvořil tehdy český aukční rekord.

Ten už stihl překonat Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se navíc s cenou přesahující 123 milionů korun (včetně aukční přirážky) zapsal jako první dílo, kvůli němuž se při tuzemské aukci výtvarného umění na sále překročila hranice sta milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...