Pražské jaro obdrží od ministerstva v dalších letech každý rok 30 milionů korun

Festival Pražské jaro za splnění nezbytných podmínek každoročně obdrží od ministerstva kultury pro zajištění své finanční stability 30 milionů korun. Smlouvu o spolupráci na následující tři roky ve čtvrtek podepsali ministr kultury Martin Baxa (ODS) a ředitel festivalu Pavel Trojan. Proti minulým letům tak může Pražské jaro od příštího roku počítat s fixní částkou dotace. Výrazně by to mělo pomoct při vyjednávání se zahraničními partnery, jejichž angažmá jsou plánována na léta dopředu.

Na zhruba osmdesátimilionovém rozpočtu festivalu Pražské jaro se podílejí zejména ministerstvo kultury a město Praha. Přibližně 40 procent dostává festival od sponzorů, 20 procent tvoří příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara. Dotace ministerstva kultury v posledních dvou letech činila přibližně 30 milionů korun.

Pražské jaro i nadále bude muset o dotaci ministerstvo kultury každý rok požádat a stejně jako ostatní žadatelé o dotaci dodržet všechny stanovené podmínky. Výhodou pro festival bude to, že bude předem vědět, s jak velkou částkou může počítat.

„Považuji tento typ spolupráce v případě Pražského jara za naprosto logický a správný a je to v souladu se strategií naší státní kulturní politiky. Smlouva pomůže dalšímu rozvoji festivalu,“ uvedl ministr Baxa.

„Program Pražského jara je s ohledem na nejvyšší umělecké aspirace a mezinárodní participaci připravován s několikaletým předstihem. Velmi si proto vážíme této tříleté smlouvy s ministerstvem kultury, naším nejvýznamnějším přispěvovatelem, která nám umožní stabilnější podmínky pro dlouhodobé plánování, a přispěje tak k dalšímu rozvoji festivalu,“ podotkl ředitel festivalu Trojan.

V červnu 1999 bylo Pražské jaro, do té doby příspěvková organizace ministerstva kultury, transformováno na obecně prospěšnou společnost. Cílem transformace, o které rozhodl tehdejší ministr Pavel Dostál, bylo prověřit v praxi na tomto modelu zvažovanou úpravu legislativního a ekonomického postavení příspěvkových organizací. Tato úprava dodnes není.

Festival chtěl jistotu podpory

„Ministerstvo kultury se k roli garanta a hlavního podporovatele Pražského jara nikdy nepřestalo fakticky hlásit. Na rozdíl od příspěvkových organizací však nemělo Pražské jaro potřebnou jistotu konkrétní podoby podpory ze strany ministerstva, která kolísala od roku k roku, což podvazovalo nezbytné dlouhodobé plánování festivalového programu. Na tuto skutečnost jsem upozorňoval všechny ministry kultury po Pavlu Dostálovi. Současné smluvní ujednání bude přínosem pro obě strany i pro celou českou kulturu,“ řekl Roman Bělor, člen správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, která je od roku 1957 zakládajícím členem Světové federace mezinárodních hudebních soutěží.

Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Již několik desetiletí začíná festival 12. května cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V roce 2023 se této pocty zhostí Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...