Podobiznu slečny Lieserové nestihl Klimt dokončit, obraz dodnes skrývá tajemství

V roce 1917 pózovala v ateliéru Gustava Klimta mladá žena z rodiny průmyslníka Liesera a nechala se portrétovat. Její tyrkysové šaty a pestrobarevnou pelerínu zachycoval umělec tahy štětce vedené vkusem vídeňské secese. Před svou smrtí ale podobiznu nestihl dokončit. Obraz, který byl dlouho považován za ztracený, se minulý týden vydražil ve Vídni za třicet milionů eur (758 milionů korun). Stále se ale neví, která ze slečen Lieserových na Klimtově malbě vlastně je – a co se s obrazem dělo po anšlusu Rakouska.

Cena, za níž se obraz nazývaný Podobizna slečny Lieserové prodal, překonala dosavadní rakouský aukční rekord. Ten drželo dílo Franse Franckena II. s názvem Věčné dilema lidstva: Volba mezi ctností a neřestí, které bylo v roce 2010 vydraženo za sedm milionů eur. Klimtova malba tuto částku překonala několikanásobně, přičemž v ceně 30 milionů eur není ještě započítána pětimilionová aukční přirážka.

Kdo je slečna Lieserová?

Podobizna slečny Lieserové pochází z pozdního období Gustava Klimta. Obraz o rozměrech 140 krát 80 centimetrů zobrazuje portrétovanou ženu od hlavy po kolena. Secesní mistr ho začal malovat v roce 1917, jenže do své smrti v únoru následujícího roku práci nestihl dokončit. Pro současné zájemce o umění zanechal nejen rozpracovaný portrét s drobnými nedodělky, ale s ním i několik otazníků.

V první řadě – kdo přesně je ona tmavovlasá žena, kterou Klimt vypodobnil v tyrkysových šatech a v pestrobarevné peleríně bohatě zdobené květinami, na červeném pozadí? První katalog Klimtových děl v šedesátých letech uváděl, že mělo jít o osmnáctiletou Margarethe Constance Lieserovou, dceru bohatého a vlivného průmyslníka Adolfa Liesera.

Při pátrání po osudech obrazu se ale nedávno podařilo objevit negativ k jediné dosud známé fotografii obrazu, pravděpodobně pořízené v roce 1925 u příležitosti Klimtovy výstavy ve vídeňské Neue Galerie.

Podle poznámky na inventární kartě, pod níž je negativ uložen v Rakouské národní knihovně, obraz vlastnila švagrová Adolfa Liesera, Henriette, zvaná Lilly – velká milovnice umění. Na plátně by tedy mohla být zachycena i jedna z jejích dcer Helene či Annie, které byly své sestřenici Margarethe podobné.

Údajně ztracený obraz visel ve vile nedaleko Vídně

Upřesnit totožnost slečny na obraze je o to složitější, že desítky let obraz odborníci znali právě jen z oné zmíněné černobílé fotografie z poloviny dvacátých let. Jisté je, že objednavatelem byla rodina Lieserových, která si také po smrti Klimta obraz v pozůstalostním řízení převzala.

Poté o něm nebylo slyšet až do šedesátých let, kdy ho přes neupřesněnou prodejní galerii získala rodina z Rakouska. Po několik generací následně viselo v salonu jedné z vil nedaleko Vídně, aniž by to někdo z odborníků tušil – dílo zůstalo neidentifikováno, neboť malba nebyla ani signována, ani datována. Starší katalogy o obraze referovaly jako o ztraceném a dle dobových materiálů se pokoušely zrekonstruovat okolnosti jeho vzniku.

Stejná rodina Podobiznu slečny Lieserové nabídla letos v aukci. Prodávající obraz zdědili asi před dvěma lety po vzdálených příbuzných, následně se obrátili na aukční síň. Vítěznou nabídku třiceti milionů eur podal přes prostředníka zájemce z Asie. Odhad připouštěl, že by se částka mohla vyšplhat až na padesát milionů eur.

Stín nevyjasněné historie z války

Co přesně se s obrazem dělo mezi rokem 1925 a šedesátými léty, není jasné. Rodina Lieserových byla v době nacismu pronásledována kvůli svému židovskému původu. Nepodařilo se ale najít důkazy o tom, že by dílo někdo získal protiprávním způsobem. „Neexistuje žádný důkaz, že by dílo bylo před druhou světovou válkou nebo během ní uloupeno, ukradeno nebo jinak protiprávně odcizeno,“ ujistil list Die Presse Ernst Ploil, který vede aukční síň Im Kinsky.

Nicméně neobjasněná část historie vrhá na obraz stín. Bratři Adolf a Justus Lieserovi patřili k předním průmyslníkům rakousko-uherské monarchie. Tedy do okruhu vyšší třídy vídeňské společnosti, kde Klimt nacházel klienty a mecenáše. Zbohatli na výrobě jutových a konopných tkanin a provazů.

Henriette Amalie Lieserová-Landauová, zmíněná u negativu jako majitelka obrazu, byla Justovou manželkou do rozvodu v roce 1905. Manželství tedy skončilo víc než dekádu před zakázkou na portrét od Klimta.

Aukce Klimtova obrazu Podobizna slečny Lieserové
Zdroj: Reuters/Leonhard Foeger

„Pokud víme, celá rodina přišla o většinu svého majetku, protože po roce 1930 kvůli politické situaci uprchla z Rakouska,“ uvádí Ploil. Zpátky k rodině se podle něj dostala jen část předválečného jmění. Henriette zůstala ve Vídni ještě po anšlusu Rakouska v roce 1938 a o čtyři roky později, stejně jako miliony dalších Židů po celé Evropě, nuceně nastoupila do transportu a byla zavražděna nacisty.

Jejím dcerám – které ze země, stejně jako jejich sestřenice Maragerthe, před válkou odjely – sice úřady po válce přiznaly restituci majetku, o obrazu se ale nikdo nezmínil a nikdo ho ani nezískal zpět.

Existují náznaky, že plátno nebylo nikdy z Rakouska vyvezeno. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung zmiňuje spekulace, že jej prodala sama Henriette Lieserová, jejíž majetek byl po anexi Rakouska hitlerovským Německem zmrazen, aby mohla financovat své životní náklady. Podle Ploila nicméně není možné se dopátrat, kdy a jak přesně se Portrét slečny Lieserové opět ocitnul na trhu s uměním.

Dohoda s rodinou Lieserových

Uvedl také, že rodina prodávajících si aukční síň Im Kinsky vybrala i proto, že se obávala, aby částečně nevyjasněná historie díla nepřinesla problémy. Vídeňská společnost má s takovým prověřováním původu zkušenosti. Ploil ujišťuje, že dílo prozkoumali restaurátoři, kunsthistorici i soudní znalci. A Spolkový památkový úřad vydal vývozní povolení.

Prodávající také s rodinou Lieserových uzavřeli jako „férové a spravedlivé řešení“ dohodu na základě Washingtonských zásad, tedy mezinárodní dohody o navrácení nacisty uloupených uměleckých děl. Peníze získané v aukci mají být pravděpodobně rozděleny. „Všechny myslitelné nároky všech zúčastněných stran budou vypořádány a uspokojeny prostřednictvím dražby uměleckého díla,“ naznačil Ploil s tím, že podrobnosti dohody se obě strany zavázaly nezveřejňovat.

Výkonná ředitelka předsednictva rakouské židovské obce Erika Jakubovitsová však uvedla, že stále existuje „mnoho nezodpovězených otázek“, a vyzvala, aby případ prověřila „nezávislá strana“. „Restituce uměleckých děl je velmi citlivou záležitostí, veškerý výzkum musí být proveden přesně a podrobně a jeho výsledek musí být srozumitelný a transparentní,“ vysvětlila.

Ernst Ploil poznamenává, že dohoda mezi prodávajícími a rodinou Lieserových znamená, že – čistě z právního hlediska – není podstatné, kdo si obraz u Gustava Klimta objednal a která ze tří zvažovaných slečen je na něm zobrazena. Pro příběh obrazu to ovšem stále není bez významu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...