Performer žaluje newyorské muzeum. Návštěvníci ho prý obtěžovali, když byl nahý

Umělec John Bonafede podal žalobu na Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku. Tvrdí, že pracovníci instituce ho nedostatečně ochránili před sexuálním obtěžováním ze strany návštěvníků, kteří se kolem něho – nahého – museli protahovat v úzkých dveřích. Performance byla v roce 2010 součástí retrospektivy jedné z nejvýznamnějších současných osobností konceptuálního umění Mariny Abramovičové.

Padesátiletý John Bonafede požaduje odškodnění za citové strádání, narušení kariéry, ponížení a další škody. Dílo s názvem Imponderabilia, na němž se podílel, vyžaduje, aby dva nazí umělci stáli proti sobě, mlčky a nehybně, v úzkých dveřích, kterými se návštěvníci mají protáhnout, pokud chtějí vstoupit do galerie.

Vyhrocené umění ano, ale bezpečně

Podle žaloby byl Bonafede sexuálně obtěžován pěti návštěvníky muzea. Šlo většinou o starší muže, jeden z nich pracoval prý v muzeu, nakonec byl vyhozen. Čtyři z nich nahlásil performer ochrance MoMA, která problémové návštěvníky z galerie vykázala, stojí v žalobě. Páté napadení ochranka přímo viděla. Umělec byl také svědkem, kdy další performerku návštěvník políbil, aniž by se jí zeptal na souhlas.

Bonafede v soudním podání uvedl, že pracovníci MoMA „zavírali oči“ před útoky a vytvářeli nepřátelské pracovní prostředí, v němž se od umělců očekávalo, že se podřídí jednání neukázněných diváků.

Bonafedův právník prohlásil, že bude požadovat soudní proces s porotou a odškodnění. „John věří, že by se ve významných institucích mělo objevovat takovéto vyhrocené umění,“ vysvětlil. „Ale jeho cílem je zajistit, aby bylo o performery řádně postaráno a aby byla zajištěna jejich bezpečnost.“ Sám Bonafede působí stále jako performer, svá díla prezentuje v komorních prostorech po celém New Yorku, studuje rovněž tibetské malířství.

Mluvčí MoMA podle listu The New York Times na žádost o komentář nereagovala. K obvinění se nevyjádřila ani autorka díla Marina Abramovičová, na ni se ale žaloba nevztahuje.

Nazí performeři znamenají problém

Abramovičová se označuje za „babičku performance“. Ve své tvorbě pokouší hranice svého těla a mysli a často se objektem stávají i samotní diváci. Výstava v MoMA z roku 2010 s názvem The Artist Is Present patřila v novodobé historii k významným muzejním výstavám, které přispěly k uznání performance ve světě umění a ze srbské umělkyně udělala globální hvězdu.

Výstava však byla pro mnoho performerů vyčerpávající. Někteří účastníci hlásili, že v galeriích omdlévali, a muzeum z toho důvodu později zkrátilo jejich program. Jiní si stěžovali, že se hosté nevhodně dotýkali jejich těl a měli nevhodné poznámky o jejich vzhledu.

Marina Abramovičová
Zdroj: Reuters/Gleb Garanich

MoMA tehdy uvedla, že si je „dobře vědoma problémů, které představuje přítomnost nahých performerů v galeriích“ a že proběhla jednání, „aby bylo zajištěno, že se účinkující budou v galeriích cítit vždy komfortně“.

Žaloba uvádí, že performeři ještě před zahájením výstavy při jednání o smlouvě vyjádřili dopisem muzeu své obavy z obtěžování. V době jejího konání pak o nevhodném chování návštěvníků informovala i zpravodajská média. O sexuálních útocích se diskutovalo v newyorské umělecké a performerské komunitě, stojí rovněž v žalobě.

Muzeum nicméně prý nepřijalo ani poté opatření, které by performery dostatečně ochránilo, například neinformovalo návštěvníky předem, že dotyky nejsou povoleny. Přibližně po měsíci trvání výstavy muzeum vytvořilo příručku, v níž byly popsány postupy, jak mají účinkující upozornit zaměstnance muzea, pokud se necítí bezpečně nebo se jich někdo nevhodně dotýkal.

Rozporuplné pocity, komentovala Abramovičová úpravy svých děl

Dílo Imponderabilia, jehož se týká zmíněná žaloba, představila Abramovičová poprvé v roce 1977 spolu se svým milencem a spolupracovníkem Ulayem. Nedávno toto dílo vystavila Královská akademie umění v Londýně, kde bylo inscenováno s drobnými úpravami a s rotujícím obsazením téměř čtyřicítky performerů. Pokud se návštěvníci cítili nepříjemně, když procházeli mezi nahým mužem a ženou, mohli projít jiným vchodem vlevo a tento zážitek vynechat.

V rozhovoru u příležitosti retrospektivní výstavy v Londýně Abramovičová deníku The New York Times řekla, že s touto galerií absolvovala „miliony schůzek“, na nichž dělala kompromisy, aby mohla být vystavena díla jako Imponderabilia. Uvedla, že tyto změny v ní zanechaly rozporuplné pocity ohledně úpravy jejích uměleckých děl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...