Od želvušky po plejtváka. Národní muzeum vypráví Zázraky evoluce

Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.

Expozice, jejíž příprava zabrala pět let a podle ředitele Michala Lukeše se inspirovala i v zahraničí, chce návštěvníkům ukázat obyvatele světa zvířat v jejich přirozeném prostředí a pohybu, ne jako exempláře v policích a regálech. Například část zaměřená na podvodní život má evokovat procházku po mořském dně.

Nevystavujeme jenom zvířata, vystavujeme ohromný příběh zvířecí říše, to znamená, jakým způsobem se zvířata vyvíjela, jakým způsobem v přírodě žijí, jaké mají zajímavosti. Vtahujeme návštěvníky do děje, neukazujeme jen staticky.
Michal Lukeš
generální ředitel Národního muzea

V šesti sálech představují Zázraky evoluce pestrost bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Expozice je sestavena jak ze skutečných zvířat (některá pocházejí dokonce z původních sbírek z devatenáctého století), tak z modelů, často v životních velikostech.

„Devadesát pět procent zvířat pochází ze zoologických zahrad, z úhynů, což je někdy na zvířatech poznat, například když vidíte lva, který je velmi dobře stavěný, zatímco v přírodě by byl hubenější,“ doplnil ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Plejtvák s protézou

Největším muzejním zvířetem je plejtvák myšok, jehož kostra se rozpíná do více než dvaadvaceti metrů na délku. Je zavěšená v části nazvané Ovládnutí světa, v níž jsou shromážděni velcí savci.

„V létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě U Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce,“ připomíná Michal Lukeš. Prozradil také, že oblíbený exponát dostal při restaurování „protézu“. „Ukázalo se, že měl poškozené čelisti, ty pravé byly tak zničené, že se musely uložit do depozitářů,“ upřesnil.

Nahrávám video

Zvětšená želvuška, rekordní krakatice

Pro ředitele Přírodovědeckého muzea Ivo Macka je ale prý největší „celebritou“ naopak jeden z nejmenších zástupců živočišné říše – želvuška.

„Je to jeden z nejodolnějších organismů na planetě. Můžeme ho mít všude, od Antarktidy po pouště, a zároveň je to jediný organismus, o kterém víme, že přežily ve vesmíru, ale také v téměř absolutní nule, ve vakuu,“ popisuje Macek bezobratlého živočicha, který nepřesahuje jeden milimetr. Návštěvníci si tak drobné živočichy mohou prohlédnout díky mnohokráte zvětšenému modelu.

Přibyly i nové modely zvířat, například žraloka bílého, plejtváka malého nebo krakatice obrovské. Její model je s délkou sedmnácti metrů podle muzea největším na světě. Model živočicha, který se skrývá v kilometrových hloubkách, nechalo Národní muzeum přebarvit podle jednoho z mála záběrů skutečné krakatice.

Moderní expozice zapojuje do přiblížení evolučních příběhů videomapping, světelné a zvukové efekty či interaktivní prvky. V následujících týdnech plánuje Národní muzeum zpřístupnit ještě další dvě nové stálé expozice zaměřené na dějiny a přírodu. K návštěvě všech zve reklamní kampaní „Bejvávalo dobře?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...