Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
Vánoční festival zlozvyků je součástí brněnského vánočního programu. Má posloužit jako prostor k zastavení a sebereflexi pro ty, kteří by se raději o adventu vyhnuli konzumnímu shonu a současné podobě vánočních trhů. Mimo jiné tu chybí prodej alkoholu, který k adventním programům v centru měst už téměř automaticky patří.
„Dlouhodobě se ukazuje, že všechna ta náměstí jsou tak přehlcená nabídkou alkoholických nápojů, že pro spoustu lidí, kteří mají problémy s návykovými látkami, je to obrovský problém, takže vůbec do centra nechodí,“ vysvětluje původní myšlenku autorka uměleckého konceptu Kateřina Šedá.
„Tak mě napadlo přijít s motivem místa pro všechny a rozhodli jsme se, že to spojíme s Národní sbírkou zlozvyků, protože jsem je zrovna v té době třídila a alkohol je tam číslo jedna. Mám pocit, že se to v české společnosti tak normalizovalo, že spoustu nápojů lidé vůbec nepovažují za alkohol, přitom alkoholem jsou,“ doplnila.
„Za lepším já“
Záměrem Vánoční sbírky zlozvyků je lidské slabosti nejen pojmenovat, ale i je překonávat. A to doslova. Na Římském náměstí totiž architekti z Peer Collective vytvořili instalaci z látkových bariér, přes které se lidé musí dostat „na cestě za lepším já“.
A ne náhodně právě na tomto místě, kde se podle pořadatelů během roku setkávají lidé stojící na okraji společnosti. Na část látkových opon se promítají zlozvyky spojené s vánočními svátky, s nimiž se lidé svěřili. Jestli se v nich poznají, si mohou Brňané a návštěvníci města ověřit od 4. do 23. prosince.
Národní sbírka zlozvyků
Brněnská akce vychází z Národní sbírky zlozvyků, kterou Kateřina Šedá buduje už několik let pomocí veřejnosti. Práce této umělkyně jsou označovány za „sociální architekturu“, často pracuje se vztahy a stereotypy jednotlivců i skupin lidí. Pozornost vzbudilo například „přestěhování“ moravské vesnice Bedřichovice před londýnskou galerii Tate Modern.
Národní sbírka zlozvyků vznikla jako součást projektu Celej von reagujícího na dvousté narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Šedou napadlo, že zlozvyky jsou něco, co lidi charakterizuje, vzájemně odlišuje, ale také spojuje. Osobní zlozvyky už od té doby rozšířila i na rodinné či národní a zveřejňuje je také na sociálních sítích.
Mobil jako člen rodiny
To nejlepší ze své práce nyní vydává v nové knize. Na obálce je logo projektu – Český lev fotící si selfie. Používání mobilního telefonu patří k významným zlozvykům současné doby. „Jak se třeba komunikuje na sociálních sítích a určitě i anonymita, která vede k tomu, že člověk ztrácí sebekontrolu. Pustí stavidlo, uvolní napětí,“ uvedl sociální psycholog Petr Macek.
Lidé telefon používají tak často, že se Šedá rozhodla zařadit ho v knize mezi členy rodiny. A alkohol se pro změnu podle kontextu, v němž je zmiňován, dostal mezi koníčky.
Obsah publikace sestavovala umělkyně se spolupracovníky z 35 tisíc zlozvyků. „Vybrali jsme jich zhruba devět a půl tisíce, ty jsme roztřídili do patnácti kapitol,“ uvedla Šedá. Podle ní se jim povedlo zmapovat český národ. „Vybrali jsme kategorie jako Češi a záchod, Češi a jídlo, Češi a mysl,“ nastínila.
